- •1. Co je filosofie? Jaký je rozdíl mezi mytickým a filosofickým způsobem vztahování se ke světu?
- •Vznik filosofie z mýtu:
- •2. Co je filosofie jako teoretický postoj ke světu? Vůči čemu se takto vymezuje?
- •Vymezuje se ke vztahu myšlení a bytí, vědomí a hmoty. Zkoumá obecné principy a zákony světa, vychází z potřeby racionální metody myšlení o skutečnosti, logiky a teorie poznání
- •3. Vyložte (!) Platónovo podobenství o jeskyni. Pokuste se formulovat otázku (otázky), na kterou (které) toto podobenství dává odpověď.
- •Vysvětlení podobenství o jeskyni
- •4. Vyložte Platónovu nauku o idejích. Nad vchodem do Platónovy Akademie bylo podle tradice heslo: „Kdožkoli jsi neznalý geometrie, nevstupuj.“ Proč?
- •Vznik polis, vznik politiky
- •Idea a jev
- •5. Jaká je souvislost mezi vznikem filosofie a prvních měst typu polis. Jmenujte hlavní rysy duchovního světa polis.
- •Vyložte Sókratův koncept „péče o duši“, co je jejím smyslem?
- •7. Vyložte pojmy: ontologie, ontologická diference.
- •8. Jak se u Aristotela uskutečňuje poznání, vymezte je oproti Platónovu pojetí. Čím se u Aristotela vyznačuje vědění, např. Oproti pouhé zkušenosti?
- •Vědění: „scientia“
- •9. V jakém vztahu je u Aristotela oblast etiky a politiky? Charakterizujte ctnost (areté) u Aristotela.
- •Vztah etiky a politiky
- •10. Jaké jsou hlavní rysy novověké vědy? Proč novověkou vědu už nemůžeme charakterizovat jako teoretický postoj? Co je „mathéma“ novověké vědy?
- •11. Co je cílem vědy podle Francise Bacona? Jak má taková věda postupovat? Podle jaké metody? Popište tuto metodu.
- •12. Jaké znáte teorie pravdy? Stručně je popište. Jak rozumíte diktu „Pravda vítězí“ z naší prezidentské vlajky?
- •13. Co je to metodická skepse, jaký je její cíl, postup a výsledek (u r. Descarta). Vyložte pojem res cogitans.
- •14. Nastiňte hlavní myšlenky Husserlovy fenomenologie. Co je epoché, fenomén, fenomenologické (transcendentální) vědomí, intencionalita?
- •15. Proč se fenomenologie musí věnovat otázce času? Co je jádrem fenoménu čas? Vyložte pojmy retence a protence.
- •16. Vyložte, proč V případě otázky po bytí jsoucna člověk je na místě tázat se „jak“ a nikoli „co“. Heidegger říká, že člověk je „vržený rozvrh“; vyložte tuto myšlenku.
- •Vržený rozvrh
7. Vyložte pojmy: ontologie, ontologická diference.
Ontologická diference, pojem vyjadřující rozdíl mezi jsoucnem a bytím.
jsoucno (ens, Seiende, étant) = všechno, co je, všechny „věci“, „předměty“, „myšlenky“ atd., o kterých jsme přesvědčeni, že jsou, tj. mají charakter přítomnosti, danosti, „naléhavosti“
bytí (esse, Sein, être) = jsoucnost jsoucího, „základní“ charakter všech jsoucen → prvním úkolem filosofie je zkoumat a pochopit, co je bytí (jsoucnost jsoucího)
bytí je něco rozdílného od jsoucna samého
bytí náleží jen jsoucnu, nelze ho chápat jako „druhý svět“, nějakou samostatnou a svébytnou „říši idejí“; v tom smyslu je bytí se jsoucnem identické
Ontologie je filosofická disciplína, která se zabývá jsoucnem, bytím jako takovým a základními pojmy. Aristotelés pro ni používá označení první filosofie, která je součástí metafyziky a zabývá se nejobecnějšími otázkami.
Nauka o bytí
první filosofie (próté filosofia), metafyzika: poznání jsoucna jakožto jsoucího (ón hé ón), bytí jsoucího
věc (jsoucno) jako substance (úsia, substantia, podstata) a akcidence (akcidens, případek):
věcnost = substance, to, co stojí-pod (substare) možnou proměnou vlastností věci; to, čeho to vlastnosti jsou -> statický „moment“ Ar. metafyziky
8. Jak se u Aristotela uskutečňuje poznání, vymezte je oproti Platónovu pojetí. Čím se u Aristotela vyznačuje vědění, např. Oproti pouhé zkušenosti?
Protože nejvyšší vědecké předpoklady je možno bezprostředně určit jako pravdivé ne smysly, nýbrž rozumem
Aristoteles – poznání
důraz na smyslové poznání
Cílem poznání jsou pojmy, kterým v realitě odpovídají tvary.
Poznání tvarů není možné bez pozorování mnoha jednotlivých věcí.
Platon - poznání
velice těsně souvisí s problémem bytí, který je rozebrán v jeho podobenství o jeskyni. Tam uvádí, že lidé vlastně žijí ve světě zádní (jeskyně), tj. v každodenní zkušenosti a nevědí nic o vlastním pravém bytí. A tím, že se osvobodí z jeskyně zdání teprve poznají pravé bytí.
Platón tedy rozlišuje oblast zdání a oblast pravého bytí.
S Platónem se Aristoteles zásadně rozchází v tom, že neuznává ideje odloučené od vnímatelných věcí. Na druhé straně v souladu s Platónem rozeznává na každé věci látku (HÝLÉ) a tvar (Morfa, EIDOS). K tomu, aby vznikly konkrétní věci jsou potřebné čtyři faktory: látka, tvar, účel a hybná příčina. Látka je možností, tvar skutečností; přechod od možnosti ke skutečnosti se realizuje pohybem.
Skutečnost je vyšším a lepším stupněm existence jako možnost. Změnu možnosti na skutečnost může způsobovat pouze taková příčina, která je sama skutečností. Jelikož svět a dění v něm je věčné, musí existovat příčina pohybu, která je rovněž věčná, avšak nehybná: první hýbateľ, bůh (proton KÍNÚN Akineton). Základní charakteristikou boha je to, že je čistým myšlením, myšlením, které myslí sebe samy (NOÉSIS NOÉSEOS). První hýbateľ, protože je absolutně dokonalý, uvádí hmotný svět do pohybu jako předmět lásky. Tento první hýbateľ je rozum, účel a zákon, který je nejvyšší zárukou pořádku ve světě.
V teorii poznání Aristoteles kladl důraz na smyslové poznání. Cílem poznání jsou pojmy, kterým v realitě odpovídají tvary. Poznání tvarů není možné bez pozorování mnoha jednotlivých věcí.