- •1. Co je filosofie? Jaký je rozdíl mezi mytickým a filosofickým způsobem vztahování se ke světu?
- •Vznik filosofie z mýtu:
- •2. Co je filosofie jako teoretický postoj ke světu? Vůči čemu se takto vymezuje?
- •Vymezuje se ke vztahu myšlení a bytí, vědomí a hmoty. Zkoumá obecné principy a zákony světa, vychází z potřeby racionální metody myšlení o skutečnosti, logiky a teorie poznání
- •3. Vyložte (!) Platónovo podobenství o jeskyni. Pokuste se formulovat otázku (otázky), na kterou (které) toto podobenství dává odpověď.
- •Vysvětlení podobenství o jeskyni
- •4. Vyložte Platónovu nauku o idejích. Nad vchodem do Platónovy Akademie bylo podle tradice heslo: „Kdožkoli jsi neznalý geometrie, nevstupuj.“ Proč?
- •Vznik polis, vznik politiky
- •Idea a jev
- •5. Jaká je souvislost mezi vznikem filosofie a prvních měst typu polis. Jmenujte hlavní rysy duchovního světa polis.
- •Vyložte Sókratův koncept „péče o duši“, co je jejím smyslem?
- •7. Vyložte pojmy: ontologie, ontologická diference.
- •8. Jak se u Aristotela uskutečňuje poznání, vymezte je oproti Platónovu pojetí. Čím se u Aristotela vyznačuje vědění, např. Oproti pouhé zkušenosti?
- •Vědění: „scientia“
- •9. V jakém vztahu je u Aristotela oblast etiky a politiky? Charakterizujte ctnost (areté) u Aristotela.
- •Vztah etiky a politiky
- •10. Jaké jsou hlavní rysy novověké vědy? Proč novověkou vědu už nemůžeme charakterizovat jako teoretický postoj? Co je „mathéma“ novověké vědy?
- •11. Co je cílem vědy podle Francise Bacona? Jak má taková věda postupovat? Podle jaké metody? Popište tuto metodu.
- •12. Jaké znáte teorie pravdy? Stručně je popište. Jak rozumíte diktu „Pravda vítězí“ z naší prezidentské vlajky?
- •13. Co je to metodická skepse, jaký je její cíl, postup a výsledek (u r. Descarta). Vyložte pojem res cogitans.
- •14. Nastiňte hlavní myšlenky Husserlovy fenomenologie. Co je epoché, fenomén, fenomenologické (transcendentální) vědomí, intencionalita?
- •15. Proč se fenomenologie musí věnovat otázce času? Co je jádrem fenoménu čas? Vyložte pojmy retence a protence.
- •16. Vyložte, proč V případě otázky po bytí jsoucna člověk je na místě tázat se „jak“ a nikoli „co“. Heidegger říká, že člověk je „vržený rozvrh“; vyložte tuto myšlenku.
- •Vržený rozvrh
11. Co je cílem vědy podle Francise Bacona? Jak má taková věda postupovat? Podle jaké metody? Popište tuto metodu.
Cíl vědy
Iniciátor novověkého pojetí poznání, podle kterého je cílem vědy a filozofie zlepšovat podmínky lidského života. Zdůraznil praktický význam vědy, kdy „lidské vědění a moc splývají v jedno.
Nové organon – metoda vědy
Filozoficky nejdůležitější dílo Francise Bacona je spis Nové Organon. Název úmyslně odkazuje na jiný spis, jehož autorem je Aristoteles a jehož název je Organon (tzn. řecky nástroj). Francis Bacon chce svým dílem dát vědcům a filozofům "nový nástroj", který umožní překonání dosavadní vědy a filozofie. Nástrojem je induktivní metoda, která spočívá v postupu od konkrétních dat k obecným závěrům a liší se tak od dosavadní převažující metody dedukce, která spočívá v postupu od obecných zákonitostí ke konkrétním jednotlivostem. Baconova metoda tak klade důraz na empiricky zachytitelná data, na pozorování a experiment a Bacona tak lze považovat za otce moderní vědy.
Bacon kritizuje výsledky staré scholastické vědy a filozofie jako neplodné filozofování, které nemá často užitek pro člověka a požaduje po vědě užitečnost člověku a zlepšování podmínek života lidí.
Nové organon – induktivní metoda
indukce: smyslová zkušenost → výpověď o jedinečném → obecné tvrzení
Správná metoda „vyvozuje z vjemu a částečných tvrzení, stoupajíc přitom nepřetržitě a postupně, tvrzení obecnější, aby se nakonec dostala k tvrzením nejobecnějším“ (NO).
teprve metodicky řízeným experimentem lze odstranit subj. zkreslení obsažené ve smysl. poznání:
„Příroda se dá spíše poznat tehdy, když je spoutána uměním, než když je jí ponechána volnost“ (NO).
Plán vědy
věda už není jen přemýšlení, ale také praxe, provoz a organizace:
Dílčí poznatky z experimentů je třeba uspořádat do „tabulek objevů a vynálezů, jež budou vhodné, správně sestavené a dosud živé“ (NO).
Myšlení je soukromá záležitost, ale sbírání zkušeností (dat) lze „nanejvýš dobře rozdělit a potom opět spojit“ (NO).
12. Jaké znáte teorie pravdy? Stručně je popište. Jak rozumíte diktu „Pravda vítězí“ z naší prezidentské vlajky?
To bych taky rád věděl, jak je to myšleno , protože pokud já vím, tak dosud vždycky pravda a láska dostala na zadek a vždycky vyhrála lež a nenávist. Tak tohle nechám na Tobě, Moniko,l to zvládneš hravě
pravda - dává smysl našemu poznání, tomu, co říkáme; (hebrejsky) – to, co je spolehlivé, na co se můžeme spolehnout; pravdivé tvrzení je obhajitelné pomocí jiných výroků či tvrzení; pravdu říkáme do té doby, dokud nás někdo nepřistihne, že jsme se dostali do rozporu, počet výroků musí být dostatečně velký
1) korespondenční teorie - aby naše myšlenky, výpovědi byly pravdivé, musíme se řídit skutečností - nejhodnotnější teorie
2) konsensuální teorie - pravdivé je to, na čem se shodneme; spojena se svobod. výměnou názorů; kompetentnost mluvčích
3) koherenční teorie - pravdu říkáme do té doby, dokud nás někdo nepřistihne, že jsme se dostali do rozporu (s tím, co jsme řekli před tím), počet výroků musí být dostatečně velký
-tuto teorii (nerozpornost výroků) uplatňujeme
4) pragmatická teorie - pravdivé je to, co má pro nás nějaký užitek (prakticko-technické jednání); Některé výroky nemá cenu posuzovat (formulovat) z hlediska pravdivosti a nepravdivosti.
Historie hesla pravda vítězí z vlajky
Myšlenka pochází z apokryfní „Třetí knihy Esdráš“, která sice nikdy nebyla součástí biblického kánonu, přesto se ve středověkých latinských biblích často vyskytuje a i husitští kazatelé ji citovali. Třetí kapitola této knihy popisuje hostinu u perského krále Daria. Když si šel král po hostině zdřímnout, dohodli se tři jeho mladí strážci, že každý napíše na lístek, co je na světě nejsilnější. První napsal, že je to víno, druhý, že je to král. Třetí, Žid Zorobabel, napsal, že „silnější jsou ženy, ale nade vším vítězí pravda“ (lat. „fortiores sunt mulieres, super omnia autem vincit veritas“, 3Ezd 3,14). Když se král probudil, svolal královskou radu a nechal mládence jejich názory obhajovat. Poslední Zorobabel mimo jiné říká: „Což není veliký ten, který všechno stvořil, veliká pravda a silnější než všechno?“ „A pravda trvá a sílí, žije a prosadí se na věky věků!“ Když domluvil, všichni volali: „Veliká je pravda a zvítězí!“ (3Ezd 4,41) Když se ho pak král zeptal, jakou chce odměnu, připomněl mu jeho slib, že znovu postaví Jeruzalém (3Ezd 4,43).[11]