- •1. Co je filosofie? Jaký je rozdíl mezi mytickým a filosofickým způsobem vztahování se ke světu?
- •Vznik filosofie z mýtu:
- •2. Co je filosofie jako teoretický postoj ke světu? Vůči čemu se takto vymezuje?
- •Vymezuje se ke vztahu myšlení a bytí, vědomí a hmoty. Zkoumá obecné principy a zákony světa, vychází z potřeby racionální metody myšlení o skutečnosti, logiky a teorie poznání
- •3. Vyložte (!) Platónovo podobenství o jeskyni. Pokuste se formulovat otázku (otázky), na kterou (které) toto podobenství dává odpověď.
- •Vysvětlení podobenství o jeskyni
- •4. Vyložte Platónovu nauku o idejích. Nad vchodem do Platónovy Akademie bylo podle tradice heslo: „Kdožkoli jsi neznalý geometrie, nevstupuj.“ Proč?
- •Vznik polis, vznik politiky
- •Idea a jev
- •5. Jaká je souvislost mezi vznikem filosofie a prvních měst typu polis. Jmenujte hlavní rysy duchovního světa polis.
- •Vyložte Sókratův koncept „péče o duši“, co je jejím smyslem?
- •7. Vyložte pojmy: ontologie, ontologická diference.
- •8. Jak se u Aristotela uskutečňuje poznání, vymezte je oproti Platónovu pojetí. Čím se u Aristotela vyznačuje vědění, např. Oproti pouhé zkušenosti?
- •Vědění: „scientia“
- •9. V jakém vztahu je u Aristotela oblast etiky a politiky? Charakterizujte ctnost (areté) u Aristotela.
- •Vztah etiky a politiky
- •10. Jaké jsou hlavní rysy novověké vědy? Proč novověkou vědu už nemůžeme charakterizovat jako teoretický postoj? Co je „mathéma“ novověké vědy?
- •11. Co je cílem vědy podle Francise Bacona? Jak má taková věda postupovat? Podle jaké metody? Popište tuto metodu.
- •12. Jaké znáte teorie pravdy? Stručně je popište. Jak rozumíte diktu „Pravda vítězí“ z naší prezidentské vlajky?
- •13. Co je to metodická skepse, jaký je její cíl, postup a výsledek (u r. Descarta). Vyložte pojem res cogitans.
- •14. Nastiňte hlavní myšlenky Husserlovy fenomenologie. Co je epoché, fenomén, fenomenologické (transcendentální) vědomí, intencionalita?
- •15. Proč se fenomenologie musí věnovat otázce času? Co je jádrem fenoménu čas? Vyložte pojmy retence a protence.
- •16. Vyložte, proč V případě otázky po bytí jsoucna člověk je na místě tázat se „jak“ a nikoli „co“. Heidegger říká, že člověk je „vržený rozvrh“; vyložte tuto myšlenku.
- •Vržený rozvrh
15. Proč se fenomenologie musí věnovat otázce času? Co je jádrem fenoménu čas? Vyložte pojmy retence a protence.
Čas
vědomí jako ona oblast výzkumu fenomenologie je proud (uplývání, pomíjení) → co je čas?
sv. Augustin: „Co je tedy čas? Dokud se mne na to nikdo neptá, vím to; jestliže to však chci vysvětlit někomu, kdo se takto táže, nevím.“
objektivní (kvantitativní) x subjektivní (kvalitativní) čas
čas je nějak vázán na vědomí, resp. paměť (Proust)
Fenomenologický výklad času
každý prožitek má nějaké trvání; např. vnímání předmětu je syntéza různých vněmů, aspektů → základní formou každé syntézy musí být určitá extenze a nakonec tedy čas ← obrátit reflexi na tento časový ráz prožitku
„teď“ jako „přítomnost“, „trvání“; přítomnost jako struktura: retence (podržování uplývajícího), protence (předjímání přicházejícího); retence, protence – zvláštní mody intencionality
jádro fenoménu čas: kdyby neexistovala různá „teď“, nevznikal by čas; retence provádí modifikace různých „ teď“, aniž je modifikované „teď“ cele minulostí
↓
původní vědomí času neuchopuje něco předem daného, nýbrž svým děním čas teprve ustavuje
čas je nutná podmínka ukazování se, nelze o něm tedy říci, že jest, nelze se ani ptát, co je čas
16. Vyložte, proč V případě otázky po bytí jsoucna člověk je na místě tázat se „jak“ a nikoli „co“. Heidegger říká, že člověk je „vržený rozvrh“; vyložte tuto myšlenku.
Heidegger – Bytí a čas
Pobyt se stává ústředním pojmem. Odlišuje zde bytí člověka od velmi odlišného bytí věcí, které se zde pouze vyskytují, kdežto pobyt se ke svému vlastnímu bytí zvláštním způsobem vztahuje: jednak mu vždy již nějak rozumí (a to zejména řečí), jednak mu o ně jde, musí se o ně starat a musí je sám vést. Pobyt je jsoucno, jemuž jde v jeho bytí o toto bytí samo. Pobyt si sám vždy rozumí ze své existence, z možnosti sebe sama buď sebou samým být, anebo nebýt. Pobyt charakterizuje, že žije v možnostech, že jimi sám je, a to tak, že se do nich jednak rozvrhuje, jednak je do nich vržen.
Dasein = Pobyt - označuje specifický způsob bytí člověka a jeho existenci na světě.
Vržený rozvrh
Vyjadřuje tu skutečnost, že tzv. pobyt (lidská podstata) se rozvrhuje (projektuje) ve světě jako ,,vržený", a to vržený ve ,,vrhu bytí", který se chápe jako fatální úděl člověka; pobyt je tedy ,,vržen" a vrženost způsobuje bytí; bytí tak přivlastňuje člověku jeho podstatu, jeho možnosti.
