Fiskální politika a nástroje pomocí modelu is-lm V uzavřené ekonomice

Fiskální (= rozpočtová) politika = Ovlivňování výkonnosti ekonomiky prostřednictvím státního rozpočtu.

-> změna vládních nákupů, transferů, autonomních daní, důchodové sazby daně.

Vlivem fiskální politiky se v rovnováze změní produkt nebo úroková míra.

Fiskální restrikce - zvýšení daní nebo snížení vládních výdajů. útlum ekonomiky, IS doleva

Fiskální expanze - snížení daní nebo zvýšení vládních výdajů. podpora ekonomiky, IS doprava

Fiskální politika v modelu IS-LM

Růst vládních nákupů G

posun křivky IS doprava o G = fiskální expanze

Dojde ke zvýšení úrokové míry a dosáhneme zvýšení produktu pouze do Y2 o vzdálenost G

Při růstu důchodu roste transakční poptávka na trhu peněz, musí vzrůst úroková míra, aby se trh peněz dostal do rovnováhy.

Zvýšením úrokové míry klesají investice (negativní vliv), proto produkt vzroste pouze o G a ne o G.

V ytěsňovací efekt = pokles investic v důsledku zvýšení vládních výdajů.

Y0  Y2 Y = G



 = … multiplikátor fiskální politiky

1 + (bk)/h

Účinnost fiskální politiky: čím je IS strmější a LM plošší, tím je FP účinnější

 Čím menší citlivost investic k úrokové míře, tím menší je vytěsňovací efekt.

V ertikální křivka IS

Investice neklesají (jsou necitlivé k úrokové míře).

 Fiskální politika je zcela účinná, Y se posune o G - žádný vytěsňovací efekt.

Křivka LM

Účinnost fiskální politiky je vyšší při plošší křivce LM.

G  růst produktu  růst transakční poptávky po penězích na trh peněz 

růst úrokové míry  snížení investic.

Vysoká citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru, k obnovení rovnováhy na trhu stačí relativně nízká změna úrokové míry (investice jsou vytlačovány málo)

V ertikální křivka lm - klasický případ

G  tlak na růst produktu  růst transakční poptávky po penězích  růst i.

Existuje pouze jediná výše produktu, která zabezpečuje rovnováhu na trhu peněz,

růst produktu je zcela potlačen  úplný vytěsňovací efekt.

Y = G Y = A

Vytěsňovací efekt V modelu is-lm

= pokles investic v důsledku zvýšení vládních výdajů.  Čím menší citlivost investic k i, tím menší je vytěsňovací efekt.

 u předchozí otázky

Fiskální politika v systému flexibilního měnového kurzu

Fiskální expanze

Křivka IS se posune doprava nahoru do E1

Zvýšení produktu, zvýšení domácí úrokové míry nad

světovou iD > iF  příliv kapitálu  dojde ke zhodnocení domácí měny (CB nezasahuje)

Náš export se stává dražší a import relativně levnější  zhoršuje se obchodní bilance (čistý export - NX, který je součástí křivky IS)  křivka IS se posune zpět do původního bodu rovnováhy E0 – tak zvaný: mezinárodní vytěsňovací efekt

Vytěsňovací efekt

Podstata vytěsňovacího efektu:

Růst A (např. G) vede k růstu Y (posun IS doprava).

Zároveň ale roste poptávka po penězích (posun L doprava).

Pokud se nezvýší M/P, nutně vzroste i. Růst i vede k poklesu

investičních výdajů (I) a tedy k poklesu Y.

Model IS-LM předpokládá, že růst Y způsobený

růstem A (např. G) je větší než pokles Y způsobený

růstem i a poklesem I.

Velikost vytěsňovacího efektu matematicky: (výdajový

multiplikátor mínus multiplikátor fiskální politiky)*Δ A.)