- •Hlavní makroekonomické směry –učení fyziokratů a merkantilismus – podstata jejich učení, kdy, představitelé, kritika
- •Hlavní makroekonomické směry –klasická ekonomie – podstata jejich učení, kdy, představitelé, kritika
- •Hlavní makroekonomické směry –neoklasická ekonomii (učení marginalistů) – podstata učení, kdy, představitelé, kritika
- •Hlavní makroekonomické směry – keynesiánství – co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika
- •Hlavní makroekonomické směry –monetarismus – co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika
- •Vztahy mezi makroekonomickými ukazateli (magický čtyřúhelník, Phillipsova křivka, Okunův zákon)
- •Ukazatele výkonnosti ekonomiky, aktuální hodnoty pro čr
- •Národní a domácí produkt, metody měření hdp
- •Vývoj hdp V čr po roce 2000, hdp V mezinárodním srovnání (zejména se zeměmi eu)
- •Spotřeba a spotřební funkce (graf, funkce, charakteristika)
- •Nominální a reálný produkt, deflátor hdp (zjišťování, využití)
- •Spotřeba a spotřební funkce – model mezičasové volby
- •Spotřeba a spotřební funkce – hypotéza životního cyklu
- •Spotřeba a spotřební funkce – hypotéza permanentního důchodu
- •Úspory a úsporová funkce (graf, funkce, charakteristika), vztah ke spotřební funkci
- •Investice, investiční funkce (graf, funkce, charakteristika), vytváření a čerpání neplánovaných zásob
- •Rovnovážný produkt V dvousektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, grafiky, matematicky)
- •Rovnovážný produkt V třísektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, grafiky, matematicky)
- •Rovnovážný produkt V čtyřsektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, grafiky, matematicky)
- •Peníze, charakteristika, vývoj, funkce, motivy držby peněz
- •Peněžní zásoba, peněžní agregáty, bankovní soustava, funkce centrální banky, čnb
- •Trh peněz, poptávka a nabídka peněz, rovnováha na trhu peněz (matematicky I graficky)
- •M odel is-lm V uzavřené ekonomice (podstata, rovnováha V modelu)
- •Křivka is (charakteristika, funkce, význam křivky, posuny křivky)
- •Velikost multiplikátoru
- •K řivka lm (charakteristika, funkce, význam křivky, posuny křivky)
- •Fiskální politika a nástroje pomocí modelu is-lm V uzavřené ekonomice
- •V ertikální křivka lm - klasický případ
- •Vytěsňovací efekt V modelu is-lm
- •Monetární politika, nástroje pomocí modelu is-lm V uzavřené ekonomice
- •Agregátní poptávka (charakteristika, graf. A mat. Vyjádření, determinanty, poloha křivky, posun křivky)
- •Klasická křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady, graf, posun křivky)
- •Extrémní keynesiánská křivka agregátní nabídky (char., předpoklady, graf, účinnost fp a mp V ad-as)
- •Základní keynesiánská křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady, graf, účinnost fiskální a monetární politiky V ad-as)
- •Otevřená ekonomika, měnový kurz, měnový trh (valuty X devizy, posílení X oslabení měny, kurzovní lístek)
- •Kurzy pevné a plovoucí, podstata, minulost a současný stav V čr
- •Vývoj kurzu czk po roce 2000 (nejvyšší a nejnižší hodnoty vůči americkému dolaru a euru), vliv změny kurzu na zahraniční obchod, export a import, aktuální hodnoty kurzu czk/eur, czk/us
- •Podmínky přijetí eura – konvergenční kritéria a jejich plnění V čr
- •Platební bilance (charakteristika, horizontální a vertikální struktura)
- •Vertikální struktura platební bilance
- •Platební bilance (křivka pb) – vývoj platební bilance čr V posledních letech
- •Podstata modelu is-lm-bp
- •Zadluženost české ekonomiky – vznik a měření státního dluhu, vývoj, porovnání, Maastrichtská kritéria
- •Vznik státního dluhu
- •Vývoj V posledních letech
- •Inflace – podstata, příčiny (nabídková, poptávková), druhy, ovlivňování
- •Měření inflace – míra I, index spotřebitelských cen, index cen výrobců, spotřebitelský koš, deflátor hdp
- •Vývoj míry inflace V čr po 1993, prognózy, srovnání inflace V zemích eu, inflace a Maastrichtská kritéria
- •Vývoj míry inflace V čr
- •Nezaměstnanost, příčiny, formy, dopady, politika zaměstnanosti
- •Veřejně prospěšné práce
- •Měření nezaměstnanosti, přirozená míra nezaměstnanosti, Okunův zákon
- •Vývoj nezaměstnanosti V čr, aktuální situace na trhu práce, regionální rozdíly, srovnání se státy eu, zjišťování nezaměstnanosti V čr
- •P hillipsova křivka – podstata, původní, modifikovaná, rozšířená, dlouhodobá pk
- •Monetární politika – cíle, nositelé, druhy a nástroje fiskální politiky
- •Činnost České národní banky, úrokové sazby a jejich vývoj a aktuální situace V čr
- •Fiskální politika – cíle, nositelé, druhy a nástroje fiskální politiky
- •Rozpočtová soustava, státní rozpočet a veřejný rozpočet, saldo a struktura rozpočtu, mandatorní a nemandatorní výdaje, význam, schvalování
- •Význam a schvalování sr
- •Vývoj a stav salda sr čr V posledních letech, aktuální situace; nejvýznamnější položky rozpočtu čr
- •Druhy a fáze (průběh) hospodářského cyklu
- •Průběh hospodářského cyklu V čr; situace V poslední době, délka cyklu, průběh (situace, vývoj makroekonomických ukazatelů)
Nástroji, jimiž je realizována, jsou zejména
rekvalifikace
investiční pobídky – podpora vytváření nových pracovních míst, školení nových zaměstnanců především u velkých zaměstnavatelů ve formě např. snížení daní, , zajištění bydlení pro zaměstnance, pozemků. Poskytuje se jen v oblastech, kde je alespoň průměrná míra nezaměstnanosti.
Veřejně prospěšné práce
společensky účelná pracovní místa –zřizovaná po dohodě s úřadem práce a s ohledem na místní poměry k umístění uchazečů o zaměstnání, kterým nelze sehnat práci jinak. Na zřízení těchto míst dává úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Jedná se již o vhodné zaměstnání pro uchazeče a ten je tedy musí přijmout (jinak vyřazení, konec podpory).
příspěvek na dopravu – úřad práce přispívá zaměstnavateli, který zajišťuje každodenní dopravu svých zaměstnanců
příspěvek na zapracování –tam, kde zaměstnavatel přijímá uchazeče, kterému úřad práce věnuje zvláštní péči (mladí, staří)
příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program – při rozjíždění výroby (např.nové technologie) zaměstnavatel dočasně nepotřebuje tolik zaměstnanců. Místo aby je propustil, zaměstná je na poloviční úvazek, původní mzdu doplatí ÚP
Pasivní politika = různé dávky a příspěvky pro nezaměstnané, aby byli schopni přežít do té doby, dokud neseženou práci. Čím větší je nezaměstnanost, tím je pro stát dražší. Na aktivní politiku zaměstnanosti lze vydat jen to, co zbude po zaplacení pasivní politiky.
životního minima, minimální mzdy a podpory v nezaměstnanosti, systém musí být nastaven tak, aby se vyplatilo pracovat
Měření nezaměstnanosti, přirozená míra nezaměstnanosti, Okunův zákon
Měření
Stará metoda:
Ekonomicky aktivní: zaměstnaní x nezaměstnaní (=> hledající)
Ekonomicky neaktivní: objektivní důvody (studenti, děti, důchodci) x subjektivní (nemají potřebu pracovat)
Nezaměstnanost lze vyjadřovat avsolutně nebo jako míru nezaměstnanosti- podíl nezaměstnaní ku EAO * 100
Nová metoda:
nezaměstnaní ku všem ve věku 15-64 let * 100
Míra nezaměstnanosti – obecná (ČSÚ na základě výběrového šetření) a registrovaná (ministerstvo práce a soc. věd) – nez/EAO
Přirozená míra nezaměstnanosti - taková míra, při které se nachází trh práce ve stavu všeobecné rovnováhy. Pokud ekonomika dosahuje přirozené míry nezaměstnanosti, potom jsou všichni jednotlivci, kteří chtějí při dané mzdové sazbě pracovat, zaměstnáni. V tomto důsledku je v ekonomice dosaženo stavu, který označujeme pojmem plná zaměstnanost. Skutečný Y na úrovni Y*
Okunův zákon = vztah vyjadřující závislost rozdílu mezi skutečným a potenciálním produktem na rozdílu skutečné míry nezaměstnanosti a přirozené míry nezaměstnanosti
Potenciální produkt = nejvyšší udržitelný výkon ekonomiky za podmínek daného množství a kvality vstupů
Přirozená míra nezaměstnanosti = nejnižší dlouhodobě udržitelná míra nezaměstnanosti, odpovídá potenciálnímu produktu
Tyto veličiny se nedají změřit, proto se také používá další vyjádření Okunova zákona, které navzájem porovnává změny produktu se změnami míry nezaměstnanosti
Když domácí produkt roste rychleji, míra nezaměstnanosti klesá
Naopak když domácí produkt roste pomaleji nebo klesá, míra nezaměstnanosti se zvyšuje
Svědčí o tom, že nezaměstnanost má skutečně cyklickou povahu
Cyklická nezaměstnanost nastává, když je ekonomika v recesi a nastává pokles zaměstnanosti ve všech odvětvích
Graf znázorňuje vztah mezi mírou nezaměstnanosti (osa x) a změnou HDP (osa y)
Na každé procento růstu nezaměstnanosti nad přirozenou úroveň připadá pokles HDP o 2-3%
