Добавил:
Upload Опубликованный материал нарушает ваши авторские права? Сообщите нам.
Вуз: Предмет: Файл:
otazky-makroekonomie-2014.docx
Скачиваний:
0
Добавлен:
01.07.2025
Размер:
758 Кб
Скачать
☆

Fiskální politika – cíle, nositelé, druhy a nástroje fiskální politiky

FP (rozpočtová) je nástrojem hospodářské politiky v rukou vlády. Zabývá se utvářením jak příjmové stránky rozpočtu (daně, cla, soc. pojištění), tak výdajovou stránkou. Rozpočet je schvalován ve formě zákona a musí být schválen Parlamentem.

základem je rozpočtová soustava, vědomé využívání SR k ovlivňování ekonomiky

Cíle fiskální politiky

Udržovat ekonomický růst a vysokou zaměstnanost. Napomáhat zachování cenové stability. Utlumit výkyvy hospodářského cyklu.

Nástroje fiskální politiky

Jedno z možných členění rozlišuje nástroje podle toho, zda je k jejich použití potřebné jednorázové schválení parlamentem či nikoliv.

Vestavěné stabilizátory

Po svém zavedení působí v hospodářství automaticky a nevyžadují žádná další rozhodnutí státních orgánů. Instalují se, aby napomáhaly trhu zajistit efektivní využití výrobních zdrojů a aby skutečně vyrobený produkt se co nejméně odchyloval od potencionálního produktu.

Patří sem zejména: Princip progresivní daně z příjmu. Podpora v nezaměstnanosti a sociální transfery.

Existence subvencí do zemědělství. Státní výkup zemědělských přebytků.

Záměrná opatření (diskreční politika)

Konkrétní jednorázová nebo krátkodobá opatření vyžadující schválení parlamentem., např: změna daňových sazeb, změny ve struktuře výdajů, ve výši položek rozpočtu. Tyto změny vyvolají změny ve velikosti reálného HNP, mají tedy vliv na AS a AD.

Tvoří doplněk k vestavěným stabilizátorům. Patří sem zejména:

Veřejné práce a výdajové programy. Programy vytváření nových pracovních míst financovaných vládou.

Konkrétní změny míry zdanění FO a PO Konkrétní změny v rychlosti amortizace (odpisů).

Konkrétní výše sociálních dávek a transferových výdajů. Změny ve výši výdajů na státní správu a podobně.

Druhy

Expanzivní fiskální politika

Podporuje AD. Jedná se o snížení čistých daní, zvýšení vládních nákupů apod.

Krátkodobý efekt: stát sníží daně nebo zvýší své nákupy, což vede k růstu HND, zaměstnanosti, ale často také k růstu cenové hladiny.

Dlouhodobý efekt: vede zpravidla ke zvyšování cen a tedy k inflaci, to znamená, že se nemění úroveň produktu a zaměstnanosti, ale zvyšuje se úroveň cen.

Restriktivní fiskální politika

Omezuje nebo snižuje AD. Může se jednat o zvýšení čistých daní nebo snížení vládních nákupů.

Krátkodobý efekt: snižuje úroveň cenové hladiny, snižuje produkt a zaměstnanost.

Dlouhodobý efekt: působí na zvýšení soukromých I, snížení cenové hladiny, i, a pokud soukromé investiční výdaje plně nehradí státní výdaje na nákup, nedochází ke změně v úrovni reálného produktu a zaměstnanosti.

Rozpočtová soustava, státní rozpočet a veřejný rozpočet, saldo a struktura rozpočtu, mandatorní a nemandatorní výdaje, význam, schvalování

Rozpočtová soustava - Skládá se z veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů. Soustava veřejných rozpočtů, které zabezpečují tvorbu a použití peněžních fondů vládou.

Veřejné rozpočty - státní rozpočet a rozpočty nižších správních celků

Rozpočet musí být schválen a přijat ve formě zákona, účet SR spravuje ČNB

Funkce veřejných rozpočtů

  1. Alokační - produkce veřejných statků.

  2. Přerozdělovací - regulace nerovností.

  3. Stabilizační - vliv na hlavní makroekonomické veličiny (růst, nezaměstnanost, inflace, platební bilance).

Státní rozpočet – rozpočet vlády (součást veřejného rozpočtu)

Centralizovaný peněžní fond. Zahrnuje převážnou část veřejných výdajů. Je právní normou (zákonem).

Struktura SR

  • schvalování SR probíhá každý rok

  • u nás je schvalovaný už jako schodkový, tedy výdaje převyšují příjmy

  • rozpočtové příjmy: nenávratné (daňové a nedaňové) a návratné (emise dluhopisů a bankovní úvěry)

    • př.: daně, cla, platby za sociální a zdravotní pojištění, zisky ze státních firem, úroky, dotace

  • rozpočtové výdaje: transferové platby, úrok z veřejného dluhu,

Saldo SR

  • aktivní, kladné = přebytek pasivní = deficit

  • deficitní rozpočet je kryt výpůjčkami (většinou ve formě dluhopisů vydaných vládou)

  • v r. 2011 vydalo MF ČR tzv. spořící státní dluhopisy pro občany

  • deficitem vzniká veřejný dluh

  • celkový dluh je pak dluh snížený o pohledávky

Mandatorní a nemandatorní výdaje

  • mandatorní - povinné (stát se k nim zavázal v rozličných zákonech), stát je musí uhradit bez ohledu na skutečnou výši svých příjmů, jinak by porušil své zákony a riskoval by rozvrat ekonomiky (sociální transfery, nemocenské, důchody), tvoří 80% výdajů

  • nemandatorní - ostatní, které nemusí, ale chce realizovat (podle aktuální hospodářské politiky vlády)(granty, výdaje na výzkum)

Соседние файлы в предмете [НЕСОРТИРОВАННОЕ]