Na kapitálovém trhu tak proti sobě stojí

• Nabídka a poptávka investičních prostředků: věřitel nabízí investiční prostředky a dlužník poptává investiční prostředky

• Poptávka a nabídka investičních příležitostí: věřitel poptává investiční příležitosti a dlužník nabízí investiční příležitosti

Volba mezi současnou a budoucí spotřebou

• Křivka investičních příležitostí zobrazuje výnos (budoucí), který může nějaký subjekt získat, pokud investuje nějakou část svého současného příjmu

• Tato křivka má konkávní tvar, protože se uplatňuje zákon klesajících mezních výnosů – dříve nebo později budou mít dodatečné investice daného subjektu nižší výnos než předcházející investice

• Indiferenční křivka současného a budoucího příjmu (spotřeby) je křivka, která v případe konkrétního spotřebitele znázorňuje jeho veškeré kombinace současného a budoucího příjmu, jež mu přináší stejný užitek

Nabídka a poptávka investičních prostředků

• Cenou je zde úrok (úroková míra, i)

• Úspory představují nabídku investičních prostředků

Nabídka  úspory (S)

• Pokud investuji, nemohu nyní spotřebovávat

• Za odloženou spotřebu očekávám odměnu – ta má podobu úroku

• Čím více spoříme, tím důležitějších současných potřeb se vzdáváme, a tudíž žádáme větší úrok

• Křivka úspor je rostoucí – čím vyšší úrok, tím více jsou lidé ochotni spořit

Poptávka  investice (I)

• Poptáváme se investiční prostředky, protože nám přináší nějaký výnos

• Čím vyšší úrok, tím nižší pravděpodobnost, že investiční prostředky přinesou takový výnos

• Křivka investic je klesající – čím vyšší úrok, tím méně investičních prostředků subjekty poptávají

Jednotlivé křivky úspor a investic

• I ndividuální křivka úspor

  • Tato křivka říká, kolik nějaký subjekt bude spořit (nabízet investiční prostředky) při dané úrokové míře

• Individuální křivka investic

  • Tato křivka říká, kolik nějaký subjekt bude investovat (poptávat investiční prostředky) při dané úrokové míře

• Tržní křivka úspor

  • Vznikne jako součet individuálních křivek úspor: pro danou úrokovou míru sčítáme množství úspor (nabízených investičních prostředků) jednotlivých osob

• Tržní křivka investic

  • Vznikne jako součet individuálních křivek investic: pro danou úrokovou míru sčítáme množství investic (poptávaných investičních prostředků) jednotlivých osob

Rovnováha a nerovnováha na trhu úspor a investic

• Na trhu úspor a investic jsou jednotlivé subjekty v pozici příjemce ceny – trh je natolik rozsáhlý, že jednotlivý subjekt nemůže cenu ovlivnit

• Proč je na jednotlivých trzích S a I odlišná úroková míra

  • Rizikovost jednotlivých trhů

    • Rizikovější trhy (např. trhy v politicky a ekonomicky nestabilních oblastech) mají vyšší úrokovou míru

  • Další náklady, jež jsou spojeny se vstupem na daný trh

  • Časový faktor

    • Investiční prostředky jsou poptávány a nabízeny na různou dobu

    • Pokud jsou půjčeny na delší dobu, tak ten, kdo půjčuje, požaduje vyšší úrokovou míru, než by požadoval při kratší době půjčky – delší dobu nemůže půjčené prostředky použít ke spotřebě

• Pokud se mění i, pohybujeme se po křivce S a I

• Mění-li se něco jiného, posouvá se křivka S nebo I

• K terá křivka se posouvá, záleží na druhu změny