- •Vzácnost
- •Mezní míra substituce ve spotřebě – mrsc
- •L inie rozpočtu
- •Optimum spotřebitele
- •Individuální poptávková křivka
- •Posuny poptávkové křivky
- •Posuny nabídkové křivky
- •Důvody přebytku nebo nedostatku
- •Regulované ceny
- •P řebytek spotřebitele a přebytek výrobce
- •Pohyb po křivce a posun křivky
- •Trh a tržní mechanismus
- •Konkurence
- •Specializace jednotlivých výrobců
- •Přenos informací ve vztazích mezi nabízejícím a poptávajícím
- •Trh řeší tyto tři otázky následujícím způsobem
- •Nutné podmínky fungování trhu
- •Cenová elasticita
- •Křivka z hlediska elasticity
- •Podmínky dokonalé konkurence
- •Paretovská optimálnost dokonalé konkurence
- •Nedokonalá konkurence
- •Krátkodobá rovnováha firmy V nedokonalé konkurenci
- •Mrtvá ztráta V nedokonalé konkurenci
- •Dlouhodobá rovnováha V nedokonalé konkurenci
- •Monopolistická konkurence
- •Oligopol
- •Monopol jako forma nedokonalé konkurence
- •Příčiny vzniku monopolu
- •Monopol V důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru
- •Teorie výrobních faktorů – nabídka a poptávka po výrobních faktorech Podstata výrobních faktorů
- •Poptávka po výrobních faktorech
- •Nabídka výrobních faktorů
- •Na kapitálovém trhu tak proti sobě stojí
- •Volba mezi současnou a budoucí spotřebou
- •I ndividuální křivka úspor
- •Individuální křivka investic
- •Rovnováha a nerovnováha na trhu úspor a investic
- •Posun křivky s
- •Posun křivky I
- •Všeobecná rovnováha – rovnováha ve výrobě
- •Podstata všeobecné rovnováhy
- •Připomenutí hranice produkčních možností
- •Všeobecná rovnováha – rovnováha ve spotřebě
- •Nastolování všeobecné rovnováhy
- •Podmínka všeobecné rovnováhy
- •Pokud jsou mrsc a mrtp odlišné
- •Vysvětlení pro situaci
- •Podmínky a význam všeobecné rovnováhy
- •Funkce redistribuční
- •Funkce stabilizační
- •Funkce legislativní a regulační
- •Alokační funkce - veřejné statky
- •Vysvětlení efektu černého pasažéra
- •Veřejné statky
- •Alokační funkce - poručnické a obecně prospěšné statky
- •Redistribuční funkce
- •Legislativní a regulační funkce
Nedokonalá konkurence
V nedokonale konkurenčním prostředí je firma tvůrcem ceny – firma může ovlivnit množství statků, které bude produkovat a prodávat, změnou ceny
Jinými slovy, ceny statků, které bude firma stanovovat, aby prodala svoji produkci, závisí na rozsahu produkce této firmy
Nedokonalá konkurence je častější než dokonalá
Konkrétní produkty nejsou homogenní
Neexistují nulové náklady na změnu dodavatele
Neexistuje dokonalá informovanost ani prodávajících ani kupujících
Náklady na vstup do odvětví jsou vysoké
Volný vstup do odvětví je omezen z jiných důvodů (nutnost mít speciální schopnosti, stanoví tak zákony apod.)
Důsledek
Firma je tvůrcem ceny
Chce-li firma zvýšit velikost své produkce, musí změnit cenu statků, které produkuje
Konkrétně
Chce-li prodávat více, musí zlevnit
Firmy přitom obvykle nesnižují cenu jen dodatečně produkované (prodávané) jednotky, ale všech jednotek
Důvodem je skutečnost, že se producentovi nevyplatí o ceně vyjednávat zvlášť s každým z kupujících/spotřebitelů, ale je pro něj jednodušší (a méně nákladné), když při rozšíření produkce stanoví novou nižší cenu, která je stejná pro všechny kupující
I v nedokonalé konkurenci platí, že výrobce by měl produkovat a zvyšovat svou produkci, pokud mezní příjmy jsou vyšší nebo maximálně rovny než mezní náklady
Rovnováha firmy tedy nastává pro takové množství produkce, ve kterém se mezní příjmy a mezní náklady rovnají (ve kterém platí MR = MC)
MR v nedokonalé konkurenci klesá, a klesá rychleji než AR. Právě proto, že firma snižuje cenu všech jednotek (nejenom poslední jednotky)
I pro rovnováhu firmy v nedokonalé konkurenci platí, že bod rovnováhy firmy nastává pro takové množství produkce, pro které se mezní náklady rovnají mezním příjmům
V tomto bodě firmy maximalizuje svůj zisk
Krátkodobá rovnováha firmy V nedokonalé konkurenci
T
am,
kde se MR = MCDané množství Q´0 firma prodává za cenu P0, za danou cenu jej spotřebitelé jsou ochotni koupit
Křivka d (poptávková křivka po produkci jedné firmy) je klesající
Firma je příjemcem ceny, chce-li prodat více, musí zlevnit (dodatečné množství si spotřebitelé koupí jen za nižší cenu)
Mrtvá ztráta V nedokonalé konkurenci
Mrtvá ztráta představuje nevytvořený a nerealizovaný přebytek spotřebitele a výrobce
V důsledku mrtvé ztráty není nedokonalá konkurence paretooptimální – šlo by zvýšit užitek spotřebitelů, aniž by se snížil příjem výrobce
Mrtvá ztráta vzniká, pokud firma není schopna rozlišit cenu
Spotřebitelé tvořící poptávku v úseku AB křivky d by byli ochotni koupit produkci za cenu, při které by firma zvyšovala svůj zisk
Tato cena je až do bodu B (tj. do množství produkce Q´B a ceny PB) vyšší než mezní náklady firmy
P
okud
by firma dokázala diferencovat různým spotřebitelům cenu, tak
by mohla vyrábět až do bodu B, tj. do bodu, ve kterém se
mezní náklady firmy rovnají meznímu užitku posledního
spotřebitele, který by byl ochoten daný statek koupitJinými slovy, pokud by firma pro každého spotřebitele byla schopna stanovit cenu, která je rovna meznímu užitku, který daná jednotka statku konkrétnímu spotřebiteli přináší, produkovala by více (množství Q´B), aniž by přitom bylo rozšíření produkce pro firmu spojeno s poklesem jejího ekonomického zisku
