11. Všeobecná rovnováha – rovnováha ve spotřebě

• Podmínkou rovnováhy ve spotřebě je, že mezní míry substituce ve spotřebě jednotlivých spotřebitelů (MRSC) jsou shodné

• Jedná se o paretovsky efektivní stav  nelze zvýšit užitek jednoho spotřebitele jinak než za cenu snížení užitku jiného spotřebitele

• Krabicový diagram rovnováhy ve spotřebě – znázorňuje všechny kombinace statků, které mohou spotřebovat dva spotřebitelé

• Vyjadřuje, jak lze rozdělit nějaké maximální množství statků, které společnost vyprodukovala (množství na PPF)

• Do krabicového diagramu rovnováhy ve spotřebě můžeme nakreslit indiferenční křivky prvního i druhého spotřebitele

• IC znázorňuje všechny kombinace dvou statků, které danému spotřebiteli přináší stejný užitek

• První spotřebitel má počátek souřadnic vlevo dole, druhý vpravo nahoře – indiferenční křivky druhého spotřebitele jsou proto otočeny „vzhůru nohama“

• R ovnováha ve spotřebě nastává tam, kde se indiferenční křivky prvního a druhého spotřebitele dotýkají

• V tomto bodě jsou statky rozděleny (alokovány) mezi spotřebitele optimálně – nelze zvýšit užitek jednoho spotřebitele, aniž by se snížil užitek druhého spotřebitele

• Proč nejsou body průniku indiferenčních křivek prvního a druhého spotřebitele rovnovážné: lze zvýšit užitek jednoho spotřebitele, aniž by se snížil užitek druhého spotřebitele

• Smluvní křivka (CC)

  • Spojíme všechny body dotyku indiferenčních křivek prvního spotřebitele s indiferenčními křivkami druhého spotřebitele

• V bodech dotyku indiferenčních křivek jsou mezní míry substituce ve spotřebě (MRSC) prvního i druhého spotřebitele shodné

  • MRSC¹ = MRSC²

• Praktický význam

  • Směnou lze obvykle zvýšit užitek obou spotřebitelů (jednotliví spotřebitelé mají obvykle odlišné svoje MRSC)

12. Nastolování všeobecné rovnováhy

• Aby nastal stav všeobecné rovnováhy, musí platit, že mezní míra substituce ve spotřebě se rovná mezní míře transformace produktu a obě tyto míry se rovnají cenovému poměru statků

• Jen v této situaci nelze zvýšit produkci jednoho statku jinak než za cenu snížení produkce jiného statku a nelze zvýšit užitek jednoho spotřebitele jinak než za cenu snížení užitku jiného spotřebitele

• Dále jen v této situaci nevzniká na žádném trhu statků přebytek, respektive nedostatek

Podmínka všeobecné rovnováhy

• Mezní míra substituce u daných produktů musí být rovna mezní míře transformace těchto produktů

• MRSC = MRTP

Pokud jsou mrsc a mrtp odlišné

• výrobci stanovili odlišné poměry cen prvního a druhého statku, než je poměr cen, za které tyto statky chtějí spotřebitelé kupovat

• Grafické znázornění nerovnováhy

Vysvětlení pro situaci

• MRTP = Q´¹ : Q´² = 2:1, MRSC = Q´¹ : Q´² = 1:2

Co se děje

1. Cena statku Q´¹, kterou stanovili producenti, je pro spotřebitele nízká, cena statku Q´² stanovená producenty je pro spotřebitele vysoká

2. Spotřebitelé by za ceny, s nimiž by přišli výrobci, kupovali první statek a nekupovali druhý statek. Tím, jak by spotřebitelé preferovali první statek a nepreferovali druhý statek, by postupně docházelo ke změně jejich MRSC, dříve nebo později by začal působit zákon klesajícího mezního užitku – jednotka statku, které se spotřebitelé vzdávají, by pro ně měla stále větší a větší užitek, a naopak jednotka statku, kterou získávají, by pro ně měla menší a menší užitek. Za jednotku statku, kterého se spotřebitelé vzdávají, by tedy chtěli stále více a více jednotek statku, který získávají. Čili by se měnily spotřebitelské mezní míry substituce ve spotřebě

3. Na trhu prvního statku by vznikl nedostatek, na trhu druhého statku přebytek

4. Výrobci by zjistili, že mohou zvyšovat cenu prvního statku, a že musí snižovat cenu druhého statku. Změnil by se tedy cenový poměr mezi prvním a druhým statkem

5. Výrobci vyrábějící první statek by dosahovali kladného ekonomického zisku, výrobci vyrábějící druhý statek by se dostali do ekonomické ztráty

6. Do odvětví, ve kterém se vyrábí první statek, by začali vstupovat další výrobci, a z odvětví, ve kterém se vyrábí druhý statek, by začali výrobci vystupovat

7. Zvýšení výroby prvního statku a snížení výroby druhého statku povede k tomu, že se dříve nebo později začnou měnit mezní míry transformace produktu u obou statků. Dříve nebo později by k produkci prvního statku začaly být používány i výrobní faktory (vstupy), které se více hodí k produkci druhého statku. Tyto výrobní faktory by tedy nevyrobily tolik jednotek prvního statku, ale jejich přesunem na produkci prvního statku dojde k velkému poklesu produkce druhého statku

   1. Jinými slovy, mění se MRTP producentů při produkci prvního a druhého statku.

8. Výše uvedené změny MRSC, cenových poměrů, a MRTP mezi prvním a druhým statkem by pokračovaly tak dlouho, dokud by nenastala zde zmíněná rovnost MRSC = MRTP, přičemž obě míry budou rovny cenovému poměru obou statků

   1. Jen v takovém případě nevzniká na žádném trhu nerovnováha (přebytek nebo nedostatek) a nevyplatí se preferovat produkci jednoho statku na úkor jiného statku

Komplexní zachycení nastolování všeobecné rovnováhy

• MRSC ≠ MRTP

• Mezní míra transformace produktu (MRTP) je 1 Q´² ku 2 Q´¹, výrobci tedy nabízejí statek Q´² dvakrát dráž než statek Q´¹

• Mezní míra substituce ve spotřebě (MRSC) je ale 2 Q´² ku 1 Q´¹, pro spotřebitele je tedy naopak statek Q´¹ dvakrát užitečnější než statek Q´²

• V odvětví Q´¹vzniká nedostatek na trhu statků, v odvětví Q´² přebytek

• Statek Q´¹ je pro spotřebitele dvakrát užitečnější než statek Q´². Firmy ale nabízejí spotřebitelům statek Q´¹ levněji, než za kolik jsou spotřebitelé ochotni statek Q´¹ koupit, a proto budou spotřebitelé statek Q´¹ více poptávat

• Aby firmy zamezily zvýšené poptávce ze strany spotřebitelů (nemají dostatek statků Q´¹), musí statek Q´¹ zdražit

• V případě statku Q´² jde o zcela opačnou situaci

• Pro spotřebitele je tento statek méně užitečný a firmy jim ho nabízejí draho

• V takovém případě spotřebitelé nebudou statek Q´² kupovat. Aby firmy tento statek prodaly, musí ho zlevnit

• Zvýšení ceny statku Q´¹ povede k tomu, že firmy začnou tento statek více vyrábět

• Pokles ceny statku Q´² povede k tomu, že tohoto statku firmy začnou produkovat méně

• Zvýšení produkce statku Q´¹ vede k tomu, že se mění mezní míra transformace produktu (MRTP)

• Spotřebitelé zvyšují spotřebu statku Q´¹ a snižují spotřebu statku Q´², mění se jejich mezní míry substituce (MRSC)

• Před změnou cen firmy vytvářely jak v odvětví statku Q^´1, tak v odvětví statku Q^´2, nulový ekonomický zisk na jednotku (EP/Q´¹ = EP/Q´² = 0)

• Růst ceny statku Q^´1 vede k tomu, že v odvětví statku Q^´1 začnou firmy dosahovat kladného ekonomického zisku na jednotku (EP/ Q^´1 > 0)

• Pokles ceny statku Q^´2 vede k tomu, že v odvětví statku Q^´2 začnou firmy dosahovat záporného ekonomického zisku (EP/Q´² < 0)

• Firmy proto, že v odvětví statku Q^´1 dosahují kladného ekonomického zisku na jednotku (EP/ Q^´1 > 0), přicházejí do tohoto odvětví výroby

• Naopak, proto, že firmy v odvětví statku Q^´2 dosahují záporného ekonomického zisku na jednotku (EP/Q´² < 0), odcházejí z tohoto odvětví

• Příchod firem do odvětví statku Q^´1 však vede k poklesu ceny na úroveň, při níž firmy dosahují nulového ekonomického zisku na jednotku (EP/ Q^´1 = 0). Odchod firem z odvětví statku Q^´2 však vede k růstu ceny na úroveň, při níž firmy dosahují nulového ekonomického zisku na jednotku (EP/ Q^´2 = 0)

• V důsledku zde popsaných jevů (odchodu firem v odvětví Q´² a vstupu firem do odvětví Q´¹) se mění i AC a MC firem, které v daném odvětví působí (začnou působit)

• To vede k posunu křivek AC a MC

• Obě křivky se posouvají tak dlouho, dokud EP v obou odvětvích není roven 0

• Jen tehdy se nevyplatí z nějakého odvětví odcházet a do jiného přicházet