Posun křivky s

• Jihovýchodně, např. z důvodu toho, že daný trh nabízí větší úrokovou míru než zahraniční, takže na tento trh přicházejí zahraniční subjekty, které by zde rády půjčovaly peníze.

• Severozápadně, např. proto, že se zvýšil deficit veřejných rozpočtů

  • Ten je třeba nějak pokrýt, pokud jsou na krytí deficitu použity soukromé úspory (úspory domácností a firem), posouvá se křivka úspor uvedeným směrem

Posun křivky I

• S everovýchodně, např. díky technologickému pokroku

  • Technologický pokrok zvyšuje výnosy firem, takže si mohou libovolnou částku půjčovat za vyšší úrokovou míru, což vede k danému posunu křivky investic

• Jihozápadně, např. z důvodu politické nestability

  • Ta snižuje ochotu subjektů půjčovat si, takže křivka investic se posouvá uvedeným směrem

10. Všeobecná rovnováha – rovnováha ve výrobě

• Podmínkou rovnováhy, tedy Paretovské efektivnosti, ve výrobě (produkci) je, že mezní míry technické substituce (MRTS) při produkci obou (všech) statků jsou stejné

• Mezní míra transformace produktu (MRTP) udává, o kolik se při zvyšování produkce jednoho statku o jednotku (nebo určitý počet jednotek) snižuje produkce druhého (zbývajícího) statku

• Producent bude indiferentní, jakou kombinaci statků bude produkovat, pokud se mezní míra transformace produktu bude rovnat cenovému poměru daných statků

• Aby daný systém maximalizoval produkci všech statků, musí být MRTP všech producentů shodné

• Jen tehdy nelze zvýšit produkci nějakého statku, aniž by se snížila produkce jiného statku, takže daný ekonomický systém se nachází ve stavu Paretovské efektivnosti

Podstata všeobecné rovnováhy

• Model všeobecné rovnováhy zkoumá rovnováhu na všech trzích

• Model řeší problematiku rovnováhy pomocí dvou statků, dvou vstupů (výrobních faktorů), dvou firem (výrobců) a dvou spotřebitelů (proto model 2*2*2*2)

• Jedná se o maximalizační model, který zároveň odpovídá na otázky

  • Je možné v ekonomice vyprodukovat takové množství statků, aby nešlo zvýšit produkci jednoho statku jinak než za cenu snížení produkce druhého statku?

  • Jinak řečeno

    • Lze alokovat (rozdělit) výrobní faktory tak, že jejich přerozdělením nezvýšíme produkci žádného statku jinak než snížením produkce jiného statku?

  • Lze vyprodukované statky rozdělit mezi spotřebitele tak, aby jakékoliv jiné přerozdělení vždy snižovalo užitek některého ze spotřebitelů?

  • Jinými slovy

    • Lze najít takové rozdělení vyprodukovaných statků, kdy nelze zvýšit užitek jednoho ze spotřebitelů jinak než za cenu snížení užitku jiného spotřebitele?

• Kladná odpověď  model všeobecné rovnováhy je model dokonalé konkurence

Připomenutí hranice produkčních možností

• H ranice produkčních možností (PPF) vyjadřuje maximální množství statků, které může daný systém vyprodukovat

• Nacházíme-li se na PPF, tak nelze zvýšit produkci jednoho statku jinak než za cenu snížení produkce druhého statku

• Body pod hranicí produkčních možností nejsou efektivní – zdroje nevyužíváme efektivně

  • S danými zdroji by šlo vyrobit více statků (množství na PPF)

  • Body za PPF jsou s danými zdroji a technologiemi nedosažitelné

• Mezní míra transformace produktu (MRTP)

  • Jsme na PPF a zvyšujeme produkci jednoho statku

  • MRTP udává, o kolik se sníží produkce druhého (zbývajícího) statku, pokud produkci prvního statku zvýšíme o jednotku nebo určitý počet jednotek

  • MRTP matematicky (v čitateli uvádíme změnu statku, jehož množství zvětšujeme, a ve jmenovateli změnu statku, jehož množství snižujeme)

    • MRTP = Q´²/Q´¹

  • Producent bude indiferentní, jakou kombinaci statků bude produkovat, pokud se mezní míra transformace produktu bude rovnat cenovému poměru daných statků

    • MRTP = Q´²/Q´¹ = P^Q´1/P^Q´2