- •Vzácnost
- •Mezní míra substituce ve spotřebě – mrsc
- •L inie rozpočtu
- •Optimum spotřebitele
- •Individuální poptávková křivka
- •Posuny poptávkové křivky
- •Posuny nabídkové křivky
- •Důvody přebytku nebo nedostatku
- •Regulované ceny
- •P řebytek spotřebitele a přebytek výrobce
- •Pohyb po křivce a posun křivky
- •Trh a tržní mechanismus
- •Konkurence
- •Specializace jednotlivých výrobců
- •Přenos informací ve vztazích mezi nabízejícím a poptávajícím
- •Trh řeší tyto tři otázky následujícím způsobem
- •Nutné podmínky fungování trhu
- •Cenová elasticita
- •Křivka z hlediska elasticity
- •Podmínky dokonalé konkurence
- •Paretovská optimálnost dokonalé konkurence
- •Nedokonalá konkurence
- •Krátkodobá rovnováha firmy V nedokonalé konkurenci
- •Mrtvá ztráta V nedokonalé konkurenci
- •Dlouhodobá rovnováha V nedokonalé konkurenci
- •Monopolistická konkurence
- •Oligopol
- •Monopol jako forma nedokonalé konkurence
- •Příčiny vzniku monopolu
- •Monopol V důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru
- •Teorie výrobních faktorů – nabídka a poptávka po výrobních faktorech Podstata výrobních faktorů
- •Poptávka po výrobních faktorech
- •Nabídka výrobních faktorů
- •Na kapitálovém trhu tak proti sobě stojí
- •Volba mezi současnou a budoucí spotřebou
- •I ndividuální křivka úspor
- •Individuální křivka investic
- •Rovnováha a nerovnováha na trhu úspor a investic
- •Posun křivky s
- •Posun křivky I
- •Všeobecná rovnováha – rovnováha ve výrobě
- •Podstata všeobecné rovnováhy
- •Připomenutí hranice produkčních možností
- •Všeobecná rovnováha – rovnováha ve spotřebě
- •Nastolování všeobecné rovnováhy
- •Podmínka všeobecné rovnováhy
- •Pokud jsou mrsc a mrtp odlišné
- •Vysvětlení pro situaci
- •Podmínky a význam všeobecné rovnováhy
- •Funkce redistribuční
- •Funkce stabilizační
- •Funkce legislativní a regulační
- •Alokační funkce - veřejné statky
- •Vysvětlení efektu černého pasažéra
- •Veřejné statky
- •Alokační funkce - poručnické a obecně prospěšné statky
- •Redistribuční funkce
- •Legislativní a regulační funkce
Nabídka výrobních faktorů
Co určuje nabídku VF
Reprodukční náklady (RC)
Vlastníci nebudou VF nabízet, pokud odměna nepokryje reprodukční náklady (náklady na obnovu VF)
Náklady obětované příležitosti (OPC)
Vlastníci nebudou VF nabízet daným způsobem, pokud jinými způsoby mohou vydělat více
I
ndividuální
nabídková křivka udává ochotu jednotlivých vlastníků
výrobního faktoru nechat výrobní faktor, jenž vlastní,
zaměstnat (použít) určitým způsobemPočátek individuální nabídkové křivky majitele výrobního faktoru je minimálně na úrovni, kdy je cena výrobního faktoru rovna reprodukčním nákladům (RC) na první jednotku tohoto výrobního faktoru
Určitým způsobem však bude výrobní faktor nabízen pouze tehdy, pokud výnos z daného způsobu použití bude vyšší než náklady obětované příležitosti
Z hlediska ceny tedy ve většině případů bude počátek individuální nabídkové křivky majitele výrobního faktoru ležet na úrovni nejvyšších (nejlepších) nákladů obětované příležitosti (OPC)
T
ržní
nabídkovou křivku po výrobních faktorech dostaneme jako součet
jednotlivých individuálních nabídkových křivek – při dané
ceně výrobního faktoru sčítáme individuální nabízená
množstvíNabídka výrobního faktoru (ochota vlastníků jednotek výrobního faktoru nechat použít tuto jednotku určitým způsobem) závisí na jejich nákladech obětované příležitosti
Čím vyšší je cena, tím méně existuje jiných příležitostí, jak si danou cenu (odměnu) vydělat jinde, a proto se nabízené množství jednotek výrobního faktoru v dané oblasti bude zvyšovat. Křivka nabídky výrobního faktoru je proto rostoucí
Posun křivky nabídky VF mění se jiný faktor než cena VF
Trh práce
Nabídka práce = zaměstnanci
Poptávka po práci = zaměstnavatelé (firmy)
O
bvykle
se pracuje s tržními křivkami (např. tržní křivka
nabídky a poptávky lékařů). Trh je opět definován místně a
časověTržní křivka nabídky práce SL zobrazuje všechny lidi, kteří chtějí při dané mzdě pracovat, tedy uchazeče o práci, respektive zaměstnance
Tržní křivka poptávky po práci DL zobrazuje poptávku všech zaměstnavatelů po zaměstnancích, tj. kolik chtějí všichni zaměstnavatelé při dané mzdě zaměstnat osob
Vysvětlení zpětně zahnutého tvaru křivky SL
Při vysokých mzdách lidé omezují nabídku práce (nepracují tolik hodin, pracuje pouze někdo z domácnosti…) – mzda je dostatečně vysoká, aby zajistila jejich potřeby
L
idé
substituují práci volným časem
Posuny tržní křivky poptávky po práci
Severovýchodně, např. proto, že vzrostla poptávka po statcích, které daní zaměstnanci produkují nebo proto, že vzrostla produktivita práce zaměstnanců
Lze tak zaměstnat více osob za vyšší mzdu.
Jihozápadně, např. proto, že zaměstnavatelům vzrostly ostatní náklady, které jsou spojeny se zaměstnáváním pracovníků
Posuny tržní křivky nabídky práce
J
ihovýchodně,
např. proto, že vzrostl počet lidí, kteří získali vzdělání,
jež je nutné k výkonu dané profeseSeverozápadně, např. proto, že vzrostly sociální dávky, a snížilo se tedy množství osob ochotných pracovat
Regulace na trhu práce
Regulací je minimální mzda
P
okud
je minimální mzda vyšší než tržní vede to k přebytku
na trhu práce, tedy k nezaměstnanosti
Kapitálový trh
Podstata kapitálového trhu
Kapitálový trh je trhem, na kterém se nabízejí a poptávají dočasně volné peněžní prostředky
Tyto dočasně volné peněžní prostředky jsou investovány, přičemž ten, kdo je investuje, se vzdává současné spotřeby (nemůže dočasně volné peněžní prostředky, které investoval, použít na svou současnou spotřebu)
Očekává za to výnos v podobě úroku, což je rozdíl mezi nominální cenou současných peněz (tj. peněz, které investoval) a peněz, které obdrží díky své investici v budoucnu
Na kapitálovém trhu se tedy směňují současné peníze za peníze budoucí - dlužník si kupuje od věřitele současné peníze a platí je penězi budoucími
Cenou budoucích peněz je úrok - rozdíl mezi nominální hodnotou současných a budoucích peněz
Současně na kapitálovém trhu platí, že dlužník nabízí investiční příležitost - pro využití investičních prostředků, a věřitel poptává tuto investiční příležitost
