2. Zkoušky, testy, psychologické testy, inteligence

• Psychologické testy jsou nejvíce propracovaným druhem testů a musejí splňovat řadu dalších požadavků, jako jsou např. spolehlivost a platnost, aby mohly být používány. Nejznámější z psychologických testů jsou IQ testy.

• Zkoušky a zkoušení:

• Lidé pravděpodobně používali zkoušky k ověřování znalostí či dovedností již od nepaměti, nejstarší známý případ je z Číny zhruba z doby 2200 př.n.l.- císař tehdy přikázal, že jeho ministři budou každý třetí rok zkoušeni, aby se ukázalo, že jsou schopni vykonávat svůj řád, (1155 př.n.l) dále kandidáti na pozice ve státní službě prokazovali svoji zdatnost v šesti uměních, a to v hudbě, střelbě z luku, jízdě na koni, psaní, počtech a provádění rituálů a ceremonií.

• Kyrianová zmiňuje, že César používal při povýšení vojáků jednoduchou zkoušku- zakřičel na ně a vybral si ty, co zbledli. Fyziologicky odpovídá zblednutí v takové situaci zlosti a přípravě na odvetu, -zmiňovaná zkouška je velmi jednoduchá a byla pravděpodobně založena na praktických zkušenostech

• Příběh o Gideonovi- užil na pokyn Boha pro výběr vojáků tzv. „pijácký test“- podle způsobu, jak se muži zhostili pití vody, Bůh vybral malé procento dostatečně ostražitých vojáků pro Gideonovu armádu a většinu ostatních odeslal domu.

• První známý případ zkoušení je ze 13. Století z univerzity v Boloni- právnická fakulta této univerzity vyžadovala, aby se studenti podrobili ústnímu přezkoušení (v průběhu století začaly ústní zkoušky vyžadovat i ostatní univerzity- př. Oxfordská univerzita).

• V 16. Století Jezuitský řád zavedl a vydal pravidla pro písemné zkoušky.

• Zkoušky lidé používali odedávna. Teprve v nejnovější době se však začaly rozmáhat zkoušky písemné. Je pravděpodobné, že písemné zkoušky v blízké době ústní zkoušky v podstatě nahradí.

• Ústní zkouška má zpravidla povahu rozhovoru a je tedy bližší běžné mezilidské komunikaci. To má jak výhody, tak nevýhody. Výhodou z hlediska zkoušejícího je, že může podle reakcí zkoušeného (jeho řeči těla) odhadnout, nakolik je zkoušený jistý ve svých znalostech, např. zda věci rozumí, nebo jen memoruje či zda se naopak nesnaží množstvím slov a uváděním obecných pravd zastřít svoji neznalost. Nevýhoda, dosti časově náročné, zkoušející může být při závěrečném hodnocení ovlivněn. Jeden zkoušený zpravidla. Př. Vysokoškolský pedagog si vybral v průběhu semestru jednoho studenta, kterého nemá v oblibě, je jasné, že dotyčný ústní zkoušku nevykoná.

• Faktory, které působí- horko, zima, sympatie, empatie, zkoušející spěchá, má dost času, unavený po celodenním zkoušení

• Písemná zkouška- je lepší tím, čím lépe je připravena, otázky musí být vhodně vybrány, vhodný způsob hodnocení správnosti odpovědí, uzavřené otázky, otevřené a sepsání eseje, test se musí inovovat, výhoda – rychlost, spravedlnost větší než u ústní, zaručení většího standardu

• Charakteristika psychologických testů:

• Psychologické testy umožňují zkoumání a také praktické využití poznatků o rozdílech v chování jednotlivců. Využití psychologických testů je založeno na předpoklad, že lidské chování, myšlení a prožívání vzájemně úzce souvisí.

• Psychologický test musí splňovat celou řadu podmínek, aby za něj mohl být považován. Vždy má nějaké konkrétní zaměření, a to se zpravidla projeví v jeho názvu. Psychologický test je objektivní standardizovanou mírou vzorku chování. Takovým vzorkem může být nějaký typ úloh (např. počítání aritmetických příkladů). Vzorek chování je měřen, tj. je číselně vyjádřen výsledek, jehož jedinec dosáhl. Měření je objektivní, neboť jeho výsledek je nezávislý na osobě, která měření provádí a je standardizované, protože se vždy provádí stejně.

• Jednou z prvních věcí, které se u každého testu ověřuje, je reliabilita (spolehlivost, stálost výsledků v čase, vnitřní vlastnost testu, statisticky můžeme zjistit spolehlivost v testu). Příklad: Dotazník zájmu o povolání, asi by nemělo smysl ho používat, kdyby v něm lidé uváděli jedno a druhý den hned něco jiného. Dalším ukazatelem, který je každého testu nutno stanovit je validita (platnost, zda test měří tok, co se od něj očekává a jak dobře to měří). Dále se od testů požaduje, aby byly objektivní, tj. že samotný postup testování, hodnocení výsledků a jejich interpretace nezávisí na osobě, která tyto činnosti provádí. Zejména nesmí výsledky a výklad záviset na subjektivním názoru posuzovatele. Testy mají být standardizované. Jde o to, že se testování a vyhodnocení výsledků musí probíhat vždy stejně podle stanovených standardních postupů. Další důležitou složkou standardizace testu je standardizace skórování. Ta je samozřejmá v testech, které se skládají jen z uzavřených otázek. Bývá však obtížná v případech, kdy se test skládá z otevřených otázek nebo z nakreslení obrázku nebo napsání příběhu. I při výkladu testu (interpretaci) je nutné postupovat standardně. K tomu je zapotřebí určit normu.

Historie:

• Huarte de San Juan (Španěl) 16. st. - zabýval se povahou rozdílů mezi lidmi v duševních schopnostech; každý má svou mentální úroveň k níž může dospět a nadání, které může uplatnit; otec diferenciální psychologie (studuje rozdíly mezi lidmi); návod pro volbu povolání té doby; odvozování mentálních schopností od fungování mozku (tato myšlenka se vrací i dnes)

• Sir Francis Galton - přímý předchůdce zkoumání duševních schopností; věřil v dědičnost všech lidských vlastností; podstatou inteligence je ostrost našich smyslů (kvalita nervové soustavy); snaha změřit inteligenci skrz smysly (přístroje na sluch, zrak, reakci, sílu) navázal James McKeen Cattel - první použil označení „mentální testy“

• Alfred Binet, Theodor Simon, 20. st. – navrhli první široce přijatou škálu mentálních schopností („Binet-Simonova škála“ - první nástroj k smysluplnému odhadu inteligence, porovnání výkonu s vrstevníky, stanovení „mentálního věku“, hodně překladů a revizí (Stanfordská revize - Terman) Př. Devítiletý chlapec dostával postupně k řešení jednotlivé úkoly pro sedmileté, pak osmileté, atd. Úroveň, na které skončil, se označovala jako jeho mentální věk. Jestliže chlapec, jehož biologický věk byl devět,nedokázal řešit úkoly odpovídající osmi letům věku, byl jeho mentální věk sedm let. LewisTerman navrhl podělit mentální věk biologickým věkem a výsledek vynásobit číslem sto. To umožnilo srovnávat mentální schopnosti lidí bez ohledu na to, kolik je jim let, a tzv. IQ bylo na světě.

• Americká psychologická asociace- návrh dvou testů, označovaných jako Army Alpha a Army Beta, druhý z nich byl obrázkový test určený pro analfabety a pro uchazeče, kteří neuměli anglicky. Oba testy byly používány v Československé armádě ještě v 60. letech 20. století.

• Testování mentálních schopností vede k rozvoji jiných psychologických testů. Testy inteligence se skládají z úloh, které jsou dosti různorodé. Vyváření testů vzdělávacích, používaných k ověřování naučené látky. Později přichází psychologické testy, zaměřené na zkoumání osobnosti, především povahy a psychopatologických rysů a symptomů.

Psychologické testy:

• Psychologické testy jsou různého druhu. Jsou to testy mentálních schopností (kognitivních schopností nebo také výkonové testy) a testy osobností (povahopisné testy). Zásadně se liší od testů mentálních schopností (IQ testy). IQ testy jsou vždy založeny na měření výkonu, a proto se jim také někdy říká výkonové testy. Mezi celosvětově nejpoužívanější testy inteligence patří Wechslerova inteligenční škála, dále pro zhodnocení obecné inteligence (Spearmanova g) se používá test Ravenových matic- doplňování chybějících abstraktních tvarů do matic, obsahujících třikrát tři tvary. Amthauerův TSI ( Test Sktruktury Inteligence)- inteligence pojímána jako celková úroveň relativně nezávislých poznávacích schopností, hierarchicky uspořádaných podle stupně obecnostï.

• Při zkoumání osobnosti je tomu jinak. Zde nejde o výkon, ale např. o to, jakou má daná osoba povahu. V otázkách nejde o výkon, ale jen o to, čemu dotazovaný dává přednost. Osobnostní testy jsou vytvořeny buď jako dotazníky, nebo jako testy projektivní.

• Projektivní testy jsou založeny na předpokladu, že testovaná osoba promítá svoje nevědomé představy, konflikty či obavy do testovaného materiálu, a ty se pak projeví v jejich odpovědích. Typickým příkladem těchto testů je Rorschachův test inkoustových skvrn.

• Testy osobnosti nacházejí méně uplatnění při výběru zaměstnanců, než se obecně soudí. Jejich hlavní uplatnění je ve výzkumu a v psychopatologii, kde se uplatňují především při diagnostikování duševních poruch.

• Mezi klinicky užívanými dotazníky je nejvýznamnější MMPI, dále pak TAT (Test tematické apercepce) založený na tom, že testovaný subjekt má vymýšlet příběhy ke scénkám na obrázcích, které jsou mu postupně předkládány.

• Užívání testů bývá někdy kritizováno. Některé námitky nejsou oprávněné, a proto je dobré je znát. Důležité je při užívání testů dbát zejména na ochranu osobnosti. V současné době se testy při výběru zaměstnanců v ČR používají běžně a jejich výsledky jsou obvykle přijímány bez jakékoli kritiky či pochybností.

• Používání psychologických testů umožňuje, aby psycholog nebo instituce získávali a shromažďovali citlivé údaje o jednotlivcích (možnost zneužití).

• S.J Gould - kniha Jak neměřit člověka- kritizuje vyvozování špatných výsledků a zneužití pro rasismus (tvrzení, že nějaké etnikum či rasa je méněcenná)