• Inteligence, teorie, měření:

• Objev možnosti měřit „rozum“ byl jedním z klíčových momentů ve vývoji psychologie jako odborné disciplíny, resp. jedné z věd.

• Možnosti měření projevů a výkonů mysli byly postupně odhalovány od druhé poloviny devatenáctého století a dnes se na nich podílejí jak psychologické výzkumy inteligence, tak neurofyziologické objevy a poznatky o mozkové činnosti.

• na počátku byla jen filosofie - jak může duše zkoumat duši???

• 19.stol - objevení reakčního času - činnost mysli nějakou chvíli trvá a tuto chvíli můžeme změřit (př řidič sešlápne pedál, zahlédl chodce)

• objevení psychofyziky - mezi fyzikální intenzitou podnětu a pociťovanou silou vjemu je určitý vztah (tvar logaritmické křivky)

• I.P.Pavlov - nauka o podmíněných reflexech

• Binet-Simon - inteligence je výsledkem fyziologických procesů; zkoumání duše zezdola

• 20. století - poznání funkcí mozku - mentální testy, testy inteligence; zkoumání duše seshora

• konstrukce nových testů, rozvoj metod zkoumání mysli, méně úspěšné

• rozvoj Galtonovy reakční doby u Cattella - termín“mentální test“, 10 testů - základní mentální mohutnosti

• Wissler - nová statistická technika proti Cattelovi- koeficient korelace - vyjadřování shody hodnot 2 proměnných - spousta metodických chyb i u Spearmana

• Korelace: když v grafu vynesete výsledky měření skupiny objektů ve dvou proměnných, v nichž se tyto objekty náhodně liší, získáte rozložení bodů, které více méně připomínají elipsu. Čím „štíhlejší“ je elipsa, tím vyšší je korelace. Jestliže se elipsa blíží kruhu, bude se korelace blížit nule. Elipsa skloněná vlevo poukazuje na korelaci kladnou a elipsa skloněná vpravo na korelaci zápornou.

• Základní dichotomie v souč. představách o inteligenci

• a) čím bystřejší smysly tím kvalitnější mentální aparát

• b) kvalitnější mentální aparát lépe využívá jednoduché mentální fce

• další rozpor mezi obecným faktorem inteligence a primárními mentálními schopnostmi

• Spearman uvažoval, že všechny míry inteligence se vztahují k obecné fci intelektu (označení g - obecný faktor) - výsledky testu se skládají z obecné inteligence a faktory specifickými pro daný test - čím více shody čím lepší míra g - faktorová analýza

• Thurstone - hlavní odpůrce, ke shodě výsledků nedochází z odpovědnosti jednoho faktoru ale několika jednoduchých dovedností, stanovil „primární mentální schopnosti“ (porozumět slovu, číslům, prostoru, asociace, rychlost, indukce…)

• Vernon - hierarchický model inteligence, dokládal že faktor je g měřen v testech inteligence ale že se g skládá z více skupinových faktorů

• Guilford - 3 dimenze inteligence (obsahy, operace, výsledky)

• Cattel - 16ti faktorový dotazník (dodnes užíván při posuzování uchazečů o zaměstnání), rozlišení fluid inteligence (neustálená, volně k dispozici, biologická kapacita jedince získávat poznatky - testy prostorových vztahů) a crystalized inteligence (pozměněná výchovou a vzděláním - porozumění slovu a významu)

• Výsledky výzkumů inteligence, probíhající po celé dvacáté století, v podstatě zachovaly Spearmanovu představu o obecném faktoru g.

• dnes rozvinutí Vernonova modelu (Carroll - 3 úrovně ment.schopností) :

• inteligence G - fluidní inteligence,vykrystalizovaná inteligence, obecná paměť a učení, obecné smyslové schopností,vybavování zapamatovaného, rychlost poznávání, zpracování podnětů a rozhodování - konkrétnější štěpení faktorů

• Obecně lze říci, že testy, které jsou reliabilní, validní, objektivní a standardizované, měří dobře. Zejména u testů inteligence, vyvíjených a užívaných v hospodářsky rozvinutých zemích existuje četné doklady, potvrzující tuto skutečnost.

• Cestou, která zajistí, že požívaný test je spravedlivý (fair) a neobsahuje předpojatost (bias) je důsledná validizace.

• Inteligence je schopnost zachovat se v dané situaci správným způsobem. U inteligence rozlišujeme dvě složky:

• tekutá inteligence:

  • vrozená, přirozená, v tomto případě hovoříme o důvtipnosti

  • závisí na mozkové tkání

• krystalická inteligence:

  • vytváří se během života na základě tekuté inteligence, jedná se o naučené myšlenkové obraty

  • roste u duševně pracujícího člověka často do 60 let

• Jako obecná schopnost je inteligence měřitelná testy, kde je její mír vyjádřena inteligenčním kvocientem (IQ), kdy se porovnává tzv. mentální věk (úspěšnost testu) s věkem fyzickým, jejichž podíl se násobí stem. Průměrná inteligence odpovídá IQ mezi 90 a 109. Grafickým vyjádřením tohoto je Gaussova křivka. U lidí, kteří mají IQ menší než 70, hovoříme o mentálním defektu, který může být vrozeny (oligofrenie), nebo získaný nemocí mozku, úrazem či sociální zanedbaností, pak jde o demenci.

• Mírná retardace zahrnuje 85 % všech retardovaných. Tito se dokáží o sebe postarat, jsou schopni dokončit zvláštní školu a žít běžným životem (pracovat, založit manželství a rodinu). Hluboká retardace zahrnuje 1 – 2 % retardovaných. Nejsou schopni se o sebe postarat, tráví život v ústavech.

• Inteligence není neměnná. Vzrůstá úměrně s věkem a dosahuje vrcholu v období adolescence

Měření inteligence:

• Možnosti měření projevů a výkonů mysli byly postupně odhalovány od druhé poloviny devatenáctého století a dnes se na nich podílejí jak psychologické výzkumy inteligence, tak neurofyziologické objevy a poznatky o mozkové činnosti.

• V měření inteligence byly významné Galtonovy pokusy o měření mentálních schopností pomocí měření reakčního času. Ke zjišťování velikosti vztahů použil Wissler novou statistickou techniku, a to výpočet koeficientu korelace. Koeficient korelace umožňuje číselně vyjádřit velikost shody toho, jak se mění hodnoty dvou proměnných. Jestliže se mění každá po svém, jejich korelace je nulová a koeficient je roven nule. Pokud shoda proměn nebude naprostá, korelace bude menší než jedna. Jestliže se proměnné mění nesouhlasně (jedna se zvětšuje a druhá se zmenšuje) bude korelace záporná (mezi -1 až 0).

• Thurston na základě svých výzkumů odvodil třináct primárních mentálních schopností. Patří k nim např. porozumění slovům (porozumění čtenému, významy slov), slovní obratnost, čísla (rychlost a přesnost aritmetických výpočtů), prostorová představivost, asociační paměť (učení se dvojic slov nazpaměť), rychlost vnímání (schopnost postihnout podrobnosti), indukce (schopnost nalézt pravidlo).

Jak dobře testy inteligenci měří:

• Dobře měří inteligenci testy, které jsou k tomu určené, jsou dobře zpracované a nejsou předpojaté vůči některým skupinám osob. Dobře měří testy, které jsou reliabilní (reliabilita = spolehlivost metody), validní (validita = platnost metody), objektivní a standardizované. Reliabilita a validita se vyjadřují pomocí korelačních koeficientů, které by se měli co nejvíce blížit 1,00.

• Nejčastěji užívané testy inteligence (s vysokým korelačním koef. reliability a validity): - individuálně administrované testy (kvalitnější): Standford - Binet, WAIS-R

• skupinové testy: MAB (vychází z WAIS-R, vysoká korelace - nad 0,9), TSI, SAT (Scholastic Assessment Test, využívá se při výběru studentů na vysoké školy v USA)

• Kvalitně připravené testy inteligence jsou velice dobrými nástroji měření, jsou-li pozorně standardizované a valorizované pro zemi, ve které se používají. Pro bohaté průmyslové země s početným obyvatelstvem není standardizace problémem, horší situace je v malých zemích a oblastech, jako je např. ČR. Proto nebývají české verze tak kvalitní. V některých firmách se užívají testy, které nebyly standardizované a validizované v ČR a mají proto pochybnou vypovídací hodnotu.

• Předpojatost - statistický jev způsobující nespravedlnost testu. V předpojatých testech dosahují určité etnické či socioekonomické skupiny jiných výsledků. Příčiny předpojatosti testů nejsou dosud přesně známé. Zpravidla se hledají v jazykových nesnázích menšin, v rozdílném přístupu ke vzdělání a v rozdílnosti kultur. Řešením je standardizace testů vždy prodanou skupinu tak, aby výsledky byly pro všechny testované skupiny stejné a hledání nepředpojatých testů. Výběr testů je třeba provádět velice pečlivě.

• Psychologické testy měří kvalitativní a kvantitativní aspekty fungování lidské mysli, pomáhají odhalit budoucí chování zaměstnanců (jak budou pracovat).