Vnitrostátní

1. Primární

- Ústava, ústavní zákony, zákony, zákonná opatření senátu

2. Sekundární

- nařízení vlády, pr. předpisy ministerstev a orgánů územní samosprávy, vyhlášky zastupitelstev úz. samosprávy

3. Originární

- zákonné předpisy (Ú, zákony), obecně závazné vyhlášky zastupitelstev úz. samosprávy (kraj, obec)

4. Derivativní

- nařízení vlády, vyhlášky ministerstev, nařízení úz. samosprávy

Mezinárodní právo = souhrn právních pravidel, které upravují vzájemné vztahy rovných států a jiných subjektů a stanoví oprávněné způsoby jejich chování v rámci mezinárodního společenství

Subjekty: státy, mezinárodní organizace, jednotlivci

Prameny: mezinárodní smlouva, mezinárodní obyčeje

Unijní právo (komunitární právo)

Primární právo: vytvářeno členskými státy a je tedy zásadně tvořeno mezinárodními smlouvami, kromě zřizovacích smluv Evropských Společenství jsou to také všechny jejich změny a doplňky

v současnosti je primární právo tvořeno zejména Smlouvou o Evropské unii ve znění tzv. Lisabonské smlouvy („SEU“) Smlouvou o fungování Evropské unie („SFEU“)

- součástí primárního práva jsou i obecné právní zásady (zásady společné právním řádům členských států, zásady odvozené z povahy práva EU jakožto společenství práva a základní lidská práva

Sekundární právo: tvořena akty orgánů EU a to na základě zmocnění obsaženého v primárním právu EU, někdy se proto nazývá "odvozené", jsou to: nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení/stanoviska

Nařízení – má obecnou působnost, určitá obdoba vnitrostátního zákona –„komunitární zákon“, závazné v celém rozsahu (může zavazovat členské státy, vnitrostátní osoby t. j. FO a PO i orgány EU), přímo použitelné – tj. má přímý účinek - nevyžaduje žádné prováděcí předpisy členského

státu, na nichž by byla jeho aplikace závislá

Směrnice – závazná pro každý členský stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, volba formy a prostředků pro dosažení tohoto výsledku se ponechává vnitrostátním orgánům, stanoví určité zásady, které mají být vtěleny do právních

řádů členských států, obsahují lhůtu, do jejíhož ukončení musí být jejich obsah přenesen do vnitrostátního práva (transpozice směrnice) a do něj začleněn (implementován)

Judikatura: vykonávání její soudní pravomoci, obsahuje rozsudky Soudního dvora Evropské unie a Soudu první instance ve sporech, které jsou jim předloženy Komisí, soudy členských států, organizacemi nebo jednotlivci

4. Účastníci pracovněprávních vztahů a kolektivní vyjednávání - zaměstnanec, zaměstnavatel, odbory, stádia kolektivního vyjednávání

Pracovně právní vztahy mohou vzniknout pouze se souhlasem FO a z-tele.

ZC - § 6ZP: „Zaměstnancem je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.“

§ 35 NOZ

(1) Nezletilý, který dovršil patnáct let a ukončil povinnou školní docházku, se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu.

(2) Zákonný zástupce nezletilého, který nedosáhl věku šestnáct let, může rozvázat jeho pracovnípoměr nebo smlouvu o výkonu práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek, pokud to je nutné v zájmu vzdělávání, vývoje nebo zdraví nezletilého, způsobem stanoveným jiným právním předpisem.

-od 1. 1. 2014 je práci možno domluvit až po dokončení povinné školní docházky a zároveň při dosažení věku 15 let, dosažením 15 let vzniká plná svéprávnost pro pracovní právo

zákonný zástupce nezletilého, který je mladší 16 let, může okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud je tov zájmu tělesného a duševního zdraví nezletilého

na to reaguje změnový zákon -> nový § 56 upravuje okamžité zrušení pracovního poměru nezletilého -> k platnosti je nutný souhlas soudu

výjimky z obecné svéprávnosti - §252(2), 255(3) - dohoda o odpovědnosti - od 18 let

omezení svéprávnosti – subsidiárně OZ

vedoucí ZC – 16B

§ 11 – „Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých

stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační složky státu

Zaměstnavatelé může být FO či PO, kt. zaměstnávají FO v pracovněprávních vztazích. Vystupují pod svým jménem a mají dvojí odpovědnost:

• Právní subjektivita - mít práva a povinnosti, vzniká narozením (u FO), nemá ji nasciturus (již počaté dítě, ale ještě nenarozené), smrtí FO – práva a povinnosti přecházejí na dědice, zaniká smrtí či prohlášením za mrtvého

• Způsobilost k právním úkonům - nabývat práv a brát na sebe povinnosti. FO vzniká dosažením zletilosti, pr. úkony činí sama. PO jedná statutární orgán – jedná ve všech věcech např. a.s. – představenstvo, s.r.o.-jednatelé, stát. podnik-orgán stanovený zákonem (ředitel), můžou jednat i další osoby pověřené zam.(pracovník personálního odd.)-musí být písemné + uveden rozsah oprávnění

Zaměstnanci: pouze FO, která má pracovně-právní subjektivitu tj. způsobilost k právům a povinnostem vlastním jednáním tato práva nabývat a povinnost plnit je, není-li stanoveno jinak, dosáhnutím 15let. Den nástupu do práce ale smí být až v den ukončení základní docházky. Dokončí-li zvláštní školu před 15. rokem tak všechno nabývá 14. rokem. Osoby starší 15 před dokončením školy – mohou vykonávat pouze uměleckou, kulturní, reklamní či sportovní činnost za podmínek stanovených zvláštním pr. předpisem. Omezení právní způsobilosti k úkonům může soud, přihlíží k povaze duševní poruchy nebo závislosti. Mladší 18 let – zaměstnavatel si musí vyžádat vyjádření jeho zákon. zástupce. Cizinci a osoby bez stát. příslušnosti – mohou být zaměstnanci mají-li povolení k pobytu a povolení k zaměstnání. Dohodu o hmotné zodpovědnosti smí uzavřít pouze osoba starší 18 let.

Zastoupení: jak z-tele. i z-ce, vzniká na základě dohody o plné moci. Je potřeba písemné formy, kde musí být uveden rozsah zástupcova oprávnění, jinak je neplatná.

1) obecná – zastoupený zmocňuje zástupce ke všem jednáním

2) zvláštní – opravňuje zástupce jen k některým vybraným jednotlivým úkonům. Plná moc zaniká výpovědí zástupce/odvoláním nebo smrtí některého z nich.

Kolektivní vyjednávání: Jednají odbory se zaměstnavateli. Jejich cíl je kolektivní smlouva - upravuje důležité prac.-pr. vztahy účastníků v oblasti péče o zaměstnance a odměňování práce. Upravuje je zákon o kolektivním vyjednávání, nemohou zhoršovat postavení zaměstnanců. Písemná formy + podpisy zaměstnanců na 1 listině (uzavřena na dobu 1 roku). Spory mohou řešit pomocí zprostředkovatelů a rozhodců, popříp. krajní nátlakovým prostředkem stávkou (přerušení práce z-cem) nebo výlukou (zastavení práce z-telem).