Insolvenční soud

Jako v každém soudním řízení i v řízení insolvenčním je nejvýznamnějším subjektem soud. Insolvenčním soudem je příslušný soud, před kterým probíhá insolvenční řízení. Před insolvenčním soudem probíhají i incidenční spory, tj. spory vyvolané insolvenčním řízením. Soud se v řízení zabývá činností rozhodovací, to znamená, že vydává v řízení potřebná rozhodnutí, a činností dohlédací, to znamená, že vykonává dohled nad dalšími procesními subjekty.

V insolvenčním řízení jedná a rozhoduje v prvním stupni jediný soudce. Zvláštní právní předpis stanoví, kdy je v řízení oprávněn jednat a rozhodovat vyšší soudní úředník.

Účastníci řízení

Účastníky řízení jsou:

• dlužník

• věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku

• jiné osoby uplatňující své právo v řízení

Insolvenční správce

Insolvenční správce jako zvláštní procesní subjekt se ustanovuje ze seznamu insolvenčních správců, který vede Ministerstvo spravedlnosti. Ustanovuje ho insolvenční soud.

Insolvenční správce má v insolvenčním řízení zcela zásadní úlohu. Je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob.

V insolvenčním řízení se doručuje vyhláškou nebo zvláštním způsobem.

Vyhláškou se v řízení zásadně doručují soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění i jiné písemnosti insolvenčního soudu, což znamená, že písemnost se vyvěsí na úřední desce soudu a současně se zveřejní v insolvenčním rejstříku. Písemnost se považuje za doručenou dnem, popřípadě okamžikem jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

Zvláštní způsob doručení znamená, že písemnost byla doručena zvlášť nebo do vlastních rukou adresáta. Zvlášť se doručuje zásadně dlužníkovi, inslovenčnímu správci a věřitelskému výboru. Pokud se nepodaří doručit, doručí soud písemnost znovu vyhláškou.

ZAHÁJENÍ INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ

Při zahájení insolvenčního řízení se uplatňuje zásada dispozitivní, to znamená, že řízení lze zahájit pouze na návrh. Řízení je zahájeno tím, že návrh dojde k příslušnému soudu.

Návrh na zahájení insolvenčního řízení může podat:

• dlužník nebo věřitel

• dlužník v případě hrozícího úpadku

Zákon ukládá povinnost dlužníkovi – PO a dlužníkovi – FO, podat insolvenční návrh, a to bez zbytečného odkladu, poté co se dozví o svém úpadku.

23. Živnostenské podnikání, podnikatel, jednání podnikatele – rozdělení živností, podmínky k založení živnosti, evidence, základní definice a pojmy (firma, podnikání, podnik)

POJEM ŽIVNOSTI A ČINNOSTI VYLOUČENÉ ZE ŽIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ

Živnostenským podnikáním (živností) se rozumí jakákoliv podnikatelská činnost, pokud není zákonem zakázána (např. kuplířství) a pokud nepředstavuje některou ze specializovaných činností, které jsou ze živnostenského podnikání výslovně vyloučeny zákonem.

Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem.

Živnostenský zákon vymezuje činnosti, které přestože představují podnikatelské aktivity, nejsou považovány za živnosti a řídí se samostatnou právní úpravou. Tyto činnosti jsou rozděleny do 3 skupin.