6. Zajištění závazků

-Dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Utvrdit lze dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu

-Věřitel sdělí tomu, kdo dal jistotu, na jeho žádost kdykoliv a bez zbytečného odkladu

• Jistota

- Pro zajištění v novém občanském zákoníku má zasadnější význam institut tzv. JISTOTY

Strany si jistotu mohou dohodnout nebo tak může například pro nastoupení některých následků stanovit zákon, že je jedna strana povinna poskytnout jistotu straně druhé.

Úprava tohoto institutu je obsažena v § 20 až § 2017 a je pojata jako obecná úprava ohledně zajištění dluhu

Jistota představuje osobní nebo majetkové zajištění, respektive to, co někdo dá k zajištění, že splní dluh

Jistota je dána buď přímo věřiteli, nebo ve prospěch věřitele

To je změna oproti staré úpravě, kdy lze dát jistotu i třetí osobě ve věřitelův prospěch. Jedná se o situace, kdy je to vhodné pro efektivnost správy jistoty

Osobní jistotou je typicky ručení nebo finanční záruka.

Majetková jistota je pak představována věcí, která je dána věřiteli (nebo v jeho prospěch) jako zajištění, že dluh bude splněn.

např.: zástavní právo, zajištění převodem práva nebo i nepojmenovaným způsobem zajištění - složení peněžité částky jako kauce apod.

jistotou ale nemůže být nepeněžitý vklad do nadace, majetek nadačního fondu nebo nadační jistota (viz. § 327 odst. 2, § 398 odst. 1, § 339 ods. 1)

Jistota ve vztahu věřitel-dlužník

Kdo je povinen dát jistotu, učiní své povinnosti zadost zřízením zástavního práva - Není-li někdo s to dát jistotu zřízením zástavního práva, dá jistotu způsobilým ručitelem (§ 20)

Je stanovena vyvratitelná domněnka, že způsobilým ručitelem je osoba, která může být žalována v tuzemsku a která má vhodný majetek.

Co je jako jistota dostatečné a co nikoliv určuje § 2014

zákonodárce zvolil metodu domněnek a pouze v případě vkladů v bankách, spořitelních a úvěrních družstev je to domněnka nevyvratitelná.

oproti staré právní úpravě jde o velkou redukci, kdy tyto vklady jsou způsobilou jistotou ne v celé své výši, ale pouze na výši pojištění.

Věřitel je oprávněn jistotu odmítnout (má např. za to, že jistota mu bude působit obtíže)- a dlužník v tom případě má svou povinnost nadále za nesplněnou.

Nový zákoník přináší i další nové pravidlo tkz. informační povinnosti

„Věřitel sdělí tomu, kdo dal jistotu, na jeho žádost kdykoliv a bez zbytečného odkladu, jaká je výše zajištěného dluhu“

toto pravidlo se uplatňuje zcela bez ohledu na způsob zajištění

prakticky to je hlavně určeno třetím osobám, které poskytly zajištění, aniž jsou samy dlužníkem

Dalším novým pravidlem je i to, že jistota zajišťuje nejen jistinu dluhu, ale i úroky (toto pravidlo je však dispozitivní a strany si mohou smluvit jinak)

Situace kdy jistota klesne na ceně

právní úpravu této situace poskytuje § 2017

je to úprava, která je taky určena obecně pro oblast celého zajištění

Situace, kdy jistota klesne na ceně- Věřitel má právo žádat, aby jistota byla přiměřeně doplněna

Pokud tak dlužní neučiní- nezajištěná část pohledávky se stává splatnou.

Uvedené pravidlo lze prakticky aplikovat pouze u případů, kdy jistota je věcněprávní zajištění

Těžko si lze představit přiměřené doplnění jistoty, pokud jde o osobní zajištění a ručitel se stane méně solventním

• Ručení

- kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat.

- ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu

• Finanční záruka

-Finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele podle záruční listiny do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině. Je-li výstavcem banka, zahraniční banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo, jedná se o bankovní záruku.

-Záruční listina vyžaduje písemnou formu.

• Zajišťovací převod práva

-Smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo.

-Má se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn.

• Dohoda o srážkách ze mzdy

-NOZ upravuje dohodu o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů v § 2045 a následujících. Jedná se o podstatnou změnu dosavadní úpravy. Dluh zaměstnance bude možné zajistit dohodou o srážkách ze mzdy maximálně do výše poloviny jeho mzdy nebo platu nebo náhrady. Nepůjde-li o dohodu o srážkách směřující k uspokojení práva zaměstnavatele (např. náhrada škody způsobené zaměstnancem), bude třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele. Např. dohodu o srážkách ze mzdy k zajištění výživného nebude muset zaměstnavatel respektovat.

-Náklady spojené s placením srážek bude mít zaměstnavatel jako plátce mzdy nebo platu. Bude-li se jednat u jednoho zaměstnance o více dohod o srážkách ze mzdy, náklady s placením srážek podle druhé a další dohody bude mít dlužník (zaměstnanec).

Utvrzení dluhu

• Smluvní pokuta

- smluvní pokuta je nově společně s uznáním dluhu zařazena do zvláštního oddílu nazvaného UTVRZENÍ DLUHU.

-Funkcí obou těchto institutů není dluh zajistit, jako tomu je u ručení, zástavy nebo dalších ve vlastním slova smyslu zajišťovacích institutů, ale posílit postavení věřitele jiným způsobem.

Účelem smluvní pokuty je dát předem (tedy před splněním a zpravidla již při uzavírání smlouvy) najevo zvýšený zájem věřitele na náležitém splnění smluvní povinnosti

[2048] Vznik práva na smluvní pokutu se váže na porušení smluvní povinnosti (nesplnil řádně či vůbec), dlužníkovi vznikne sekundární povinnost zaplatit věřiteli další plnění – původní povinnost ale dále trvá. I po zaplacení pokuty musí dlužník splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

-Právo na zaplacení smluvní pokuty vzniká automaticky při porušení primární povinnosti – objektivní odpovědnost za porušení

Ujednají-li si strany, že dlužník zaplatí věřiteli určitou částku pro případ, že nastane jiná skutečnost, než je porušení smluvní povinnosti, nepůjde sice o smluvní pokutu, nicméně půjde o platné ujednání, které se podle okolností posoudí jako ujednání o odstupném případně jako ujednání nepojmenované smluvní klauzule.

-Vůči hlavnímu závazku je smluvní pokuta v akcesorickém vztahu – sleduje osud hlavního závazku, pokud tedy např. hlavní závazek zanikne, zanikne i smluvní pokuta. Pokud ale vznikne nárok na zaplacení smluvní pokuty dřív, než smlouva zanikne, dlužník je povinen ji zaplatit.

[§ 2050] Je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje - > konzumace nároku náhrady za škodu

Dispozitivní ustanovení, lze si smluvit vedle smluvní pokuty i právo na náhradu škody vzniklé porušením primární povinnosti

[2051] Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit (= Moderační právo soudu) s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

[2048] Lze ujednat neměnnou výši pokuty, či navázat její výši na okolnosti, které strany považují za významné, ale jejich hodnoty nejsou předem známy (např. procentní podíl z hodnoty plnění) – musí být dán nepochybný způsob zjištění výše smluvní pokuty pro případ porušení smluvní povinnosti

• Uznání dluhu

-Uznání dluhu je právní jednání, kterým uzná dlužník svůj dluh, co do právního důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě.

-Institut uznání dluhu je systematicky řazeno mezi utvrzení dluhu a nikoliv jeho zajištění jako tomu bylo v předešlé právní úpravě.

-Je to jednostranné a adresované právní jednání (účinky tedy nepůsobí v době, kdy je vyhotoveno, ale teprve až věřiteli toto uznání dojde)

zároveň se nevyžaduje žádné přijetí tohoto uznání a odmítnutí uznání dluhu je bez významu

právní úprava uznání dluhu je v §2053-2054

Nová právní úprava vychází z předešlé úpravy jak v oblasti občanského, obchodního, tak i pracovního práva.

Z obchodního zákoníku se přebírá i úprava konkludentního uznání dluhu placením úroků nebo částečným plněním.

Dříve bylo nezbytné v uznání dluhu také výslovně vyjádřit příslib dlužníka tento dluh zaplatit (viz. rozsudek NS ČR ze dne 24.9.2009, sp. zn. 33 Cdo 948/2008)

to již dle nové dikce NOZ nebude vyžadováno

Písemná forma zůstává obligatorní požadavek - takže se na ní bude moci i vztáhnout dosavadní judikatura

viz. rozsudek NS ČR ze dne 25.7. 2007, sp. zn. 33 Cdo 808/2005

problematika více listin- - Je možné, aby konkrétní důvod dluhu nebo jeho výše byly uvedeny na jiné listině

ALE je požadavek, aby v uznání dluhu byl na tuto jinou listinu výslovný odkaz (Pokud tedy není možné mezi listinami vysledovat spojitost, nelze informace na jiných listinách brát za relevantní)

Uznáním dluhu nastanou dva zásadní právní účinky

A) Vyvratitelná domněnka, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

B) právo se promlčí za deset let ode dne, kdy uznání dluhu došlo.

A- Z tohoto účinku vyplývají i procesní důsledky uznání dluhu dle § 133 OSŘ. Je pouze na dlužníkovi, který namítá, že dluh např. nevznikl, že byl splněn či zanikl, aby toto tvrzení prokázal.

B- Pokud však dlužník v znání dluhu určí i dobu, do které dluh splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

Nová právní úprava tedy také značně rozšiřuje způsoby, jak lze docílit pro věřitele žádaných účinků spojených s uznáním dluhu.

Účinky uznání dluhů má

Zákonná právní fikce - Placení úroků

tato právní fikce se považuje za uznání dluhu ohledně částky z níž se úroky platí. (není rozhodné zda jde o úroky zákonné nebo smluvní)

význam ani nemá skutečnost, jestli tímto placením úroků dlužník zamýšlí svůj dluh také uznat či nikoliv

Částečné plnění dlužníka na dluh

v tomto případě účinky uznání zbytku dluhu nastanou, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu !

V pochybnostech bude skutečnost, že toto z okolností plyne, prokazovat ten, kdo se účinků dluhů dovolává.

V případech, kdy právo je již promlčeno

uznáním dluhu se nárok obnovuje a počíná běžet nová promlčecí lhůta.

v tomto případě se již, ale nepovažuje za uznání dluhů zmíněné placení úroků a ani částečné plnění.

Na rozdíl od předešlé právní úpravy tedy není v případech výslovného písemného uznání rozhodné, zda o promlčení dlužník věděl či nevěděl. (v minulém právním režimu to bylo třeba zkoumat)

Uznání dluhu může učinit POUZE dlužník (pokud dluh uzná osoba, která poskytla zajištění- žádné účinky to pro dlužníka nemá- ani když s tím vysloví souhlas)

Pokud dluh uzná dlužník, tak takové uznání nemá účinky vůči osobě, která poskytla zajištění. a nadále jí je tak námitka promlčení zachována.

to je změna oproti staré právní úpravě- viz § 323 odst. 3 Obch.Z., kde toto uznání mělo účinky i vůči ručiteli

Ručitel však s tím může vyslovit souhlas a potom se již na něj účinky uznání plně stanové (souhlas nemá žádnou obligatorní formu)

Zatím ne zcela vyjasněná je otázka zda se na ručitele vztahuje svými účinky uznání dluhu i za situace, kdy k němu dojde jinak než výslovným uznáním dlužníkem (částečným plněním nebo placením úroků)

patrně s ohledem na to, že v §2054 je zvolena právní fikce, tak i jiné jednání dlužníka je třeba považovat za uznání dluhu a proto bude spadat do hypotézy právní normy v §2025 odst. 2

a i s tímto jednáním tak musí ručitel vyslovit souhlas, aby na něj nastoupené účinky z unání dluhu měly vliv