16. Zákonnost a její právní záruky – politické a právní, druhy právních záruk.

Zákonnost

• Metoda vládnutí, řízení společnosti prostřednictvím práva, kdy státní orgány jsou při tvorbě práva i při realizaci práva vázány zákonem

• Cílem zákonnosti je zajištění právní jistoty ve společnosti a zabránění zneužití státní moci

1. Záruky zákonnosti

• Politické

• Demokratická forma státu

• Dělba státní moci a systém „brzd“ jednotlivých složek státní moci a jejich vzájemné nezávislosti a rovnováhy

• Právní

• Způsoby zabezpečující, aby chování státních orgánů, právnických i fyzických osob bylo v souladu s právem

• Prostředky, které mají zajistit obnovení práva, pokud k jeho porušení došlo, a tím preventivně působit, aby k porušování práva nedocházelo

Systém právních záruk zákonnosti v ČR

Náprava vadných právních aktů

• Vadné akty mají tytéž následky jako akty bezvadné, dokud nejsou zrušeny či změněny, nicotné akty nemusí být rušeny – nemají žádné právní účinky

• Náprava normativního právního aktu

  • Vyšší orgán má pravomoc zrušit nezákonný akt nižšího orgánu

  • Speciální orgány mohou sledovat soulad norem nižší a vyšší právní síly (Ústavní soud)

• Individuální právní akt

• Řádné opravné prostředky – směřují proti nepravomocným rozhodnutím (odvolání)

• Mimořádné opravné prostředky – směřují proti pravomocným rozhodnutím (žaloba na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost)

Neplatnost právních úkonů a jiné následky

• Nicotnost – úkon vůbec nevznikne

• Neplatnost

• Absolutní – úkon vznikne, ale nevyvolá zamýšlené účinky

• Relativní – úkon vznikne, ale účinky vyvolá jen dočasně

• Odstoupení – možnost odstoupení od právního úkonu

• Odporovatelnost – ochrana věřitele proti dlužníkovi, který úmyslně zkrátil věřitele tím, že na základě právních úkonů zmenšil svůj majetek (např. převedl na jinou osobu)

Dozor a kontrola

• Kontrola – srovnává stav, jaký je, se stavem, jaký má být, z hlediska zákonnosti, efektivnosti i hospodárnosti

• Dozor – srovnává stav skutečný se stavem, jaký má být, pouze z hlediska zákonnosti

Rozhodování sporů

• Orgán nezávislý na účastnících sporu zjišťuje právní stav nebo stanoví vznik, změnu či zánik právního vztahu

• Státní orgány – soudy, správní úřady

• Soukromé osoby – rozhodci (v oblasti obchodního práva)

Donucení

1. Realizace sankcí

• Donucení nepřímé – cílem není odstranění majetkové újmy, ale zabránit v dalším porušení práva

• Donucení přímé – vynucuje splnění povinnosti

• Výkon rozhodnutí – v trestním, občanském soudním a ve správním řízení

• Opatření bezprostředního zákroku

• Svépomoc – jen za podmínka v rozsahu stanoveném v zákoně

2. Právní odpovědnost

   1. Specifická metoda nepřímého donucení

   2. Důsledek porušení povinností, který může vzniknout jen za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem

17. Legislativní proces, moc zákonodárná.

LEGISLATIVNÍ PROCES

• Proces tvorby práva

• Začátek legislativního procesu je dán prvotním návrhem nějaké právní normy = legislativní záměr

  • může podat pouze někdo se zákonodárnou iniciativou

    • vláda, poslanec, skupina poslanců, Senát, kraj

• zpráva pojednávající o tom, že by měla být schválena nová právní norma s odůvodněním proč, co a jaké instituce mají zřídit a kolik to bude stát

• po podrobení legislativního záměru oponentuře se zpracuje paragrafové znění – návrh zákona

  • návrh zákona opět projde připomínkovým řízením Legislativní rady vlády a poté je v konečné úpravě odeslán předsedovi Poslanecké sněmovny (Jan Hamáček) Parlamentu ČR  návrh se rozešle všem poslancům

• Poslanecká sněmovna

rozhodující fáze zákonodárného procesu je projednání návrhu v Poslanecké sněmovně, tzv. „čtení“

• 1. čtení – předložení zákona; hlasuje se o něm; výsledkem může být zamítnutí návrhu, postoupení výborům s následným druhým čtením, vrácení předkladateli

• 2. čtení – jednání ve výborech, podrobná rozprava v Poslanecké sněmovně, předkládají se pozměňovací návrhy a hlasuje se o zamítnutí návrhu, vrácení výboru nebo postoupení ke 3. čtení

• 3. čtení – pouze odstranění případných drobných vad, příp. gramatických chyb, končí hlasováním – je-li návrh přijat, jde do Senátu

• Senát

  • předseda Senátu rozešle návrh senátorům a příslušným výborům, senát návrh schválí, zamítne nebo vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy

  • o návrhu Senátem zamítnutého zákona hlasuje Sněmovna znovu, jestliže se zákonem vysloví souhlas nadpoloviční většina všech poslanců (101), je zamítnutí Senátem tzv. přehlasováno a platí původní znění

• Prezident republiky

schválený zákon je postoupen prezidentovi republiky, který do 15 dnů může využít suspenzivního veta, které lze přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců