Vzdání se práva a prominutí dluhu

V těchto případech na rozdíl od ostatních případů zaniká závazek jen jedné strany, musí mít písemnou formu (i když dluh byl založen ústně).

46. Zánik nesplněného závazku na základě právní události.

UPLYNUTÍ DOBY

Závazky ze smluv zanikají prostým uplynutím doby, na kterou byly ve smlouvě omezeny; uplynutí doby zanikají veškerá práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy.

• Omezit dobu trvání lze např. u smlouvy nájemné, omezit naopak nelze trvání vlastnického práva.

• K zániku všech práv a povinností dojde uplynutím posledního dne lhůty

Prekluze – zánik závazku neuplatněním práva. (věřitel zůstal nečinným, ačkoliv měl právo uplatnit).

SPLYNUTÍ

Nestanoví-li zákon jinak, právo a povinnost zaniknou, jestliže závazek a pohledávka splyne v jedné osobě, a to zejména při:

• Sloučení nebo splynutí právnických osob

• Prodeji podniku

• Dědění

SMRT FYZICKÉHO DLUŽNÍKA NEBO VĚŘITELE

Smrt dlužníka (FO) - závazky nezanikají, ale přecházejí na dědice do výše hodnoty nabytého dědictví; zanikají jen ty závazky, které měly být plněny osobně dlužníkem (podle smlouvy či z povahy věci)

Smrt věřitele (FO) - nezanikají pohledávky a v plném rozsahu přechází na dědice; zanikají práva, která byla vázána jen na jeho osobu.

ZÁNIK PO

Zánik s likvidací (zánik bez právního nástupce) - zanikají všechna práva a závazky.

Zánik bez likvidace (zánik s právním nástupcem) - všechna práva a závazky přecházejí na právního nástupce.

47. Závazky z deliktů.

DELIKT

=Škodlivé jednání subjektu proti společnosti v nejširším smyslu.

=V kontinentální právní tradici: Jakékoli porušení práva nebo jím stanovené povinnosti.

=V českém právním prostředí: Veřejnoprávní přestoupení práva.

=Občanskoprávní úprava: Druh porušení povinnosti ze zákona smlouvy nebo dobrých mravů

• Občanský delikt = zaviněný protiprávní úkon popsaný v rámci občanského práva.

• Porušením určité povinnosti, která je označena jako povinnost primární, vzniká škůdci povinnost sekundární. Z deliktu tak vzniká závazek, neboli povinnost nahradit poškozenému majetkovou nebo nemajetkovou újmu – případně uvést věci do původního stavu, poskytnutím zadostiučinění.

48. Odpovědnost za vady a za prodlení.

Nastává, pokud subjekt nesplní závazek řádně a včas.

ODPOVĚDNOST ZA VADY

Vadami se rozumějí vady plnění, které lze dělit na:

• Vady faktické – vady kvantity nebo kvality plnění (menší nebo větší množství než odpovídá závazku, špatná kvalita věcí)

• Vady právní (vada věci) - zboží, které je zatíženo právem 3. osoby bez souhlasu kupujícího (zatížení právy vyplývajících z duševního vlastnictví - zboží označováno ochrannou známkou v rozporu s právy vlastníka této známky).

Zákonná odpovědnost

Definuje se podle kupní smlouvy nebo smlouvy o dílo.

Pokud dodavatel nevydá záruční list, nebo se nezaváže poskytnout záruku za jakost:

• Musí se dokázat, že věc měla vady při přechodu, předání.

• Při převzetí se musí věc řádně prohlédnout - zjevné vady, pokud se neoznámí včas, soud nárok nepřizná.

• Prohlídka by měla být prováděna odbornou péčí.

• Může být i skrytá vada - dvouletá lhůta; pokud se vada vyskytne po dvouleté lhůtě, záleží na dodavateli.

• Podstatné vady, nepodstatné vady.

ODPOVĚDNOST ZA PRODLENÍ

V prodlení může být vždy jen 1 strana (dlužník, nebo věřitel), nikoliv obě strany současně.

Zákonný nárok = úrok z prodlení - ve smlouvě se může odchýlit – může být určen ve stanovené výši, strany si mohou sjednat i další nároky – nárok na smluvní pokutu, mohou sjednat i důvody odstoupení.

Prodlení dlužníka

• Pokud dlužník nesplní svůj závazek řádně a včas, dostává se do prodlení a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy jeho závazek zanikne jiným způsobem.

• Při prodlení závazek nezaniká, ale mění se:

• Věřiteli při prodlení dlužníka přistupují kromě nároku věřitele na řádné plnění i další oprávnění - nárok na náhradu škody, právo požadovat úroky z prodlení a právo odstoupit od smlouvy.

Prodlení věřitele

• Nastává v případě, pokud věřitel nepřevezme řádně nabídnuté plnění nebo pokud neposkytne spolupůsobení nutné k tomu, aby dlužník mohl svůj závazek splnit.

Dlužník v případě prodlení věřitele nabývá práva požadovat, aby věřitel splnil svou povinnost, práva na náhradu škody a práva odstoupit od smlouvy, pokud to smlouva nebo zákon umožňuje; je-li předmětem plnění věc, kterou věřitel nepřevezme v rozporu se svými povinnostmi, přechází po dobu prodlení na věřitele nebezpečí škody na věci