5. Právní norma, klasická struktura právní normy, druhy právních norem.

Právní norma

• Atomizované právo; právo = soubor pravidel chování → norma = jedno chování

Struktura právních norem

• Vnitřní forma, v níž je obsah určitým způsobem organizován

• Klasická struktura

  • Hypotéza – podmínky realizace dispozice

  • Dispozice – obsahuje pravidlo chování; stanoví, komu a jaká vznikají oprávnění či povinnosti, pokud nastane, co je v hypotéze

  • Sankční hypotéza – stanoví, zda se v případě porušení chování v dispozici použije, či nepoužije dále stanovená sankce

  • Sankce – stanoví důsledky porušení právní povinnosti

• Bez klasické struktury

  • Normy blanketové – odkazují na jinou normu (obecně určenou)

  • Normy odkazovací – odkazují na jinou, jmenovitě určenou normu

  • Normy kolizní – normy mezinárodního práva soukromého, určují, zda se použije např. právní řád ČR, nebo jiné země

• Druhy právních norem

• Kogentní - nelze se od nich odchýlit, zavazují své adresáty bezvýhradně a musí být použity vždy (veřejné právo)

• Dispozitivní - lze se od ní dohodou stran platně odchýlit, ale jsou omezeni kogentními normami. (soukromé právo)

• Dělení z hlediska jazykového vyjádření dispozice

• Opravňující

• Zavazující – přikazující a zakazující

6. Platnost a působnost právních norem.

Platnost právních norem

• Norma je platná, jestliže byla vydána příslušným orgánem v mezích jeho pravomoci, stanoveným postupem a řádně vyhlášena

• Zákon je platný, projde-li → Poslaneckou sněmovnou → Senátem → suspensivním vetem prezidenta

• To, že je právní norma platná, znamená, že byla publikována, ale ještě se jí nemusíme řídit

Působnost (účinnost) právních norem

• Působnost právní normy znamená, že norma již musí být používána na konkrétní právní vztahy, je pro každého závazná

• Působnosti:

• Časová

  • Ohraničena určením, od kdy a do kdy mají být podle ní společenské vztahy upravovány

  • Nabytí platnosti ≠ nabytí účinnosti (ponechává se ještě doba, aby se subjekty mohly s novou normou seznámit)

  • Den účinnosti bývá zpravidla určen, pokud tomu tak není, tak nabývá účinnosti 15. den od platnosti

  • Derogační klauzule je výslovné ustanovení k zániku platnosti normy (platnost normy není zpravidla omezená)

• generální derogační ustanovení – všeobecné ustanovení o zrušení všech norem, jež odporují ustanovením nově platného normativního aktu; budí nejasnosti, které normy jsou zrušeny

• derogační ustanovení obsahující taxativní výpočet všech zrušených normativních aktů – žádné pochyby

• zpravidla normy nepůsobí zpětně, až na výjimky

  • retroaktivita – norma upravuje i právní vztahy vzniklé před dnem, kdy nabyla účinnosti; výjimečná, např. trestnost činu se posuzuje podle pozdějšího zákona jen tehdy, je-li pro pachatele příznivější

  • nepravá zpětná účinnost – vznik právního vztahu se určuje podle normy účinné v době vzniku, ale obsah vztahu se určuje podle normy nové

• Prostorová - stanovení rozsahu, v jakém se norma použije se zřetelem k místu

  • Trestní zákon se vztahuje na trestné činy spáchané na území ČR, bez ohledu na to, zda je spáchal občan ČR či cizinec

• Osobní - spjata s prostorovou působností, nejčastěji se vztahuje na osoby (subjekty) na území ČR

• Věcná - vymezení okruhu společenských vztahů, (např. právní vztahy v oblasti školství, obchodu, zaměstnanosti apod.), na které se právní norma vztahuje