7. Výklad práva (obecně, druhy výkladů práva), analogie V právu.

Výklad práva

• Představuje objasnění smyslu a obsahu právních norem

Výklad práva podle subjektu, který výklad provádí

• Výklad Ústavního soudu - je obecně závazný

• je-li podle něj zákon v rozporu s ústavním pořádkem, rozhodne, o zrušení zákona

• nálezy, kterými US rozhoduje o ústavních stížnostech, obecně závazné nejsou, ale blíží se tomu proto, že ÚS se v analogických případech svého názoru přidrží

• Výklad vyšších soudů - není obecně závazný, avšak nižší soudy ho respektují

• Výklad orgánů aplikujících právo - podávají orgány aplikující právo – soudy, úřady státní správy; výklad je závazný pouze pro konkrétní řešený případ

• Doktrinální výklad – založen na vědeckém zkoumání právních norem

• Výklad oficiální - podává státní orgán pro podřízené orgány, organizace a pracovníky

Výklad práva podle metody a způsobu výkladu

• Způsob postupu, kterým se snažíme dojít k pravdivým poznatkům o smyslu textu zákona

• Jazykové – zjišťuje smysl slovního textu normativního právního aktu

• Logické – zjišťuje smysl normy pomocí vědeckých poznatků a pravidel logiky

• Systematické – zjišťuje smysl normy srovnáním s jinými normami

• Teleologické – vystihuje smysl normy v souvislosti se sociálními podmínkami

• Historické – objasňuje smysl normy v souvislosti s cílem, který byl sledován jejím vydáním

Výklad práva podle poměru smyslu právní normy a jejího slovního vyjádření

• Doslovný (adekvátní) – používá se v případech kdy smysl normy i slovního vyjádření jsou identické

• Zužující (restriktivní) – smysl normy je užší než její slovní vyjádření

• Rozšiřující (Extenzivní) – zjišťuje širší smysl normy než je její slovní vyjádření

Výklad práva podle dosahu výkladu

• Obecný – vztahuje se na celou oblast působnosti právní normy

• Kasuistický – vztahuje se na určitý druh případů upravených právní normou

• Individuální – vztahuje se k individuálnímu případu

POUŽITÍ ANALOGIE V PRÁVU

• Používá se při rozhodování věcí výslovně právem neupravených

• Připouští se v právu soukromém, zejména v oboru práva občanského a obchodního

• Analogie zákona

• znamená řešení případu podle podobných (analogických) právních norem, které upravují případy nepodobnější

• Analogie práva

• Postup, při němž se případ řeší podle principů a obecných zásad, používaných v daném odvětví práva (když nelze aplikovat analogie zákona)

8. Základní zásady soukromého práva, nová terminologie noz.

ZÁKLADNÍ ZÁSADY

Soukromé právo nestojí jen na psaném textu zákona, ale vyvěrá i z obecných zásad, z nichž některé jsou psané, jiné nepsané. Soukromé právo je nezávislé na uplatňování práva veřejného.

• Autonomie vůle a dispozitivnosti - co není zakázáno, je dovoleno, zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob (právo na ochranu osobnosti), možnost odchýlit se od zákona

• Ústavně konformní výklad – výklad zákona v souladu s Listinou základních práva a svobod a ústavním pořádkem, přednost má vlastní smysl slov ustanovení, zákaz výkladu v rozporu s dobrými mravy

• Ochrana důstojnosti a svobody člověka – právo brát se o vlastní štěstí, ochrana života, zdraví, cti, důstojnosti a soukromí

Zvláštní ochrana rodiny, rodičovství a manželství

• Zásada ochrany slabší strany – nedostatek věku, rozumu, ochrana spotřebitele

• Slib zavazuje a smlouvy mají být plněny

• Ochrana vlastnického práva

• Každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka, rozlišení odborníků s vyšší odpovědností – v soukromém styku má každý právo očekávat od jiných, že se budou chovat jako lidé s rozumem průměrného člověka, u odborníka vyšší předpoklad → deliktní odpovědnost

• Ochrana dobré víry a poctivosti – lidé jednají poctivě a v dobré víře, kdo tvrdí opak, musí to prokázat →presumpce poctivosti

• Zákaz zneužití práva - zjevné zneužití práva nepodléhá právní ochraně

• Ochrana práv - každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, je oprávněn se domáhat u ochrany u příslušného orgánu veřejné moci – zásadně soud

• Předvídatelnost rozhodnutí a vymahatelnost práva – každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude posouzen obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích

• Zásada respektování nabytých práv – práva, která vznikla v souladu se zákonem, jsou chráněna

NOVÁ TERMINOLOGIE NOZ

• NOZ se vrací k tradičnímu vyjadřování, zásadně se vyhýbá např. formulaci „je povinen“ (vykonat, zaplatit, doručit atd.), ale volí pro vyjádření povinnosti rozkazovací způsob, např. (nechť) „vykoná“, „zaplatí“, „doručí“ atp. Obdobně se šetří s obratem „je oprávněn“, namísto něhož se volí „může“, „má právo“ apod.

• Mluví-li se o „zákonech“, rozumí se tím tedy jen zákony, nikoli všechny právní předpisy (pro ně se právě volí označení „právní předpisy“). Výrazem „zákon“ se rozumí jakýkoli zákon, „tímto zákonem“ se rozumí občanský zákoník a „jiným právním předpisem“ každý zákon nebo jiný právní předpis odlišný od občanského zákoníku.

• NOZ se snaží vyhnout cizím slovům. Je-li možné nahradit cizí slovo bez obtíží českým, preferuje se takové řešení (např. „zapsaný“ místo „registrovaný“, „nakládat“ místo „disponovat“, „umístění“ místo „instalace“, „sdělení“ nebo „údaj“ místo „informace“ apod.). Avšak v těch případech, kde cizí termín v českém právu zdomácněl (např. „orgán“, „forma“, „elektronický“), anebo kde jej lze pro jeho přesný význam využít lépe než výraz původem český (např. „prekluze“, „detence“), tak je zachovává.

• NOZ sleduje důsledné rozlišení právních domněnek (vyvratitelných i nevyvratitelných) a fikcí a v tom směru volí jednotnou dikci shodnou s klasickou českou právní terminologií. Výrazem „má se za to, že“ se označuje vyvratitelná právní domněnka, připouštějící důkaz opaku. Výrazem „platí, že“ se označuje nevyvratitelná právní domněnka. Výrazem „považuje se za“ nebo „hledí se na“ se označuje právní fikce.

• Hlavní změny v názvosloví (první je uveden původní název a jako druhý je název nový užívaný NOZ)

právní subjektivita = právní osobnost

způsobilost k právním úkonům = svéprávnost

právní úkon = právní jednání

zastoupení na základě plné moci = smluvní zastoupení

závazek = závazkový vztah (smluvní vztah), nikoliv dluh jako dříve

půjčka = zápůjčka

nájem = rozdělen na nájem a pacht (pacht = současně možnost užívat plody a užitky – tedy např. pacht pozemku, pacht podniku, ale nájem bytu)

podnik = závod

rozlišení lhůty a doby → důležité pro počítání času

• lhůta = časový úsek stanovený k uplatnění práva u druhé strany, případně u jiné osoby anebo u soudu nebo jiného příslušného orgánu

• doby = časový úsek, jehož uplynutím zaniká právo nebo povinnost

věcné břemeno povinnosti něco strpět nebo něčeho se zdržet = služebnost

• Nové pojmy v NOZ

závdavek= kdo jej dá, podává důkaz o smlouvě a poskytuje jistotu, že svůj závazek splní

předkupní právo = zákon hovoří o dlužníku (povinný z předkupního práva), předkupníku (oprávněný z předkupního práva) a koupěchtivém (osoba, která má zájem od dlužníka koupit)

výprosa = podobná výpůjčce, není dohodnutá doba, po kterou může výprosník věc poskytnutou výpůjčitelem užívat, ani účel užívání

rozhrady = ploty, zdi, meze a jiné podobné přirozené nebo uměle hranice mezi pozemky

přivlastnění = u věci, která nikomu nepatří, umožňuje-li to zákon

přestavek = přesahuje-li stavba malou částí na cizí pozemek

právo stavby = zatížení pozemku stavbou

výměnek = práva vymíněná vlastníkem nemovitosti v souladu s jejím převodem

odvážná smlouva = výsledek záleží na nejisté události (např. pojistná smlouva)