2. Postoupení souboru pohledávek

ZMĚNA V OSOBĚ DLUŽNÍKA

1. PŘEVZETÍ DLUHU=Dohoda dlužníka s třetí osobou, která přijímá jeho dluh a nastupuje v závazkovém vztah na jeho místo.

• Forma dohody o převzetí dluhu musí být písemná, souhlas věřitele stačí ústní.

• Souhlas věřitele je nutný.

• Pokud dluh byl zajištěn 3. osobou a osoba vysloví souhlas se změnou => její zajištění trvá po převzetí dluhu

2. Přistoupení k dluhu

• Kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně

• Zajistila-li dluh puvodniho dluznika 3. osoba, nelze proti ni nastoupit pro nesplneni dluhu novym dluznikem

3. Převzetí majetku

• Převezme-li někdo od zcizitele majetek nebo jeho část => stává se společně a nerozdílně s zcizitelem dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkem souvisí a o nichž nabyvatel při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět

• Nabyvatel není povinen plnit více, než hodnota jim nabyteho majetku

• Převezme-li takový majetek osoba zcizitelovi blízká, stává se společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkem souvisí, bez omezení na hodnotu nabyteho majetku. To neplatí, prokáže-li, že o určitém dluhu nevěděla, ani vědět nemusela

• Opačné ujednání mezi zcizitelem a nabyvatelem je vůči věřiteli neúčinné

POSTOUPENÍ SMLOUVY

• Kterákoliv strana může převést jako postupitel dosud nesplněne svá práva a povinnosti ze smlouvy 3. osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí. Postoupení smlouvy je účinné od souhlasu postoupené strany. Souhlasila-li předem => Postoupení smlouvy je účinné okamžikem, kdy postupitel oznámí postopenou stranu nebo kdy jí postupník postoupení smlouvy prokáže.

• Postupitel se osvobozuje od povinností okamžikem účinnosti postoupení smlouvy

• Při částečném postoupení smlouvy/Postoupení smlouvy několika postupníkům nelze zkrátit práva postoupené strany z vedlejších složek ve smlouvě, jako jsou zejména ujednání o podmínce, záloze, závdavku, smluvní pokutě, odstoupení od smlouvy a o odstupném nebo o rozhodčí doložce

42. Zajištění dluhu věcně právními zajišťovacími prostředky

ZAJIŠTĚNÍ OBCHODNÍCH ZÁVAZKOVÝCH VZTAHŮ

Obsahem závazku vztahů je vždy povinnost zavázaného (dlužníka) splnit oprávněnému (věřiteli) právní povinnost (dluh).

Pro případ, že dlužník nesplní svůj závazek včas a řádně, má věřitel možnost obrátit se na soud + další prostředky ochrany = zajištění závazku.

ZAJIŠŤOVACÍ PROSTŘEDKY

=Prostředky, které posílí právní postavení věřitele v jeho vztahu vůči dlužníkovi a uplatňují se v případě, že dlužník nesplní svůj závazek včas a řádně.

Věcněprávní zajišťovací prostředky

• Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh z této pohledávky nebude včas a řádně splněn – věřitel se může uspokojit z výtěžku z peněžní zástavy; často používaný a kvalitní zajišťovací prostředek.

• Předmět zástavy - věc movitá, věc nemovitá, podnik, jiná hromadná věc, soubor věcí, pohledávka (peněžitá i nepeněžitá; lze zastavit i pohledávku, která má v budoucnu vzniknout), obchodní podíl, cenný papír, předmět průmyslového vlastnictví. Vztahuje se i na příslušenství, přírůstky a plody zástavy

• Vznik zástavního práva – na základě písemné zástavní smlouvy, na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, při dědictví

o U nemovitých věcí vzniká vkladem do katastru nemovitostí.

o U movitých věcí odevzdáním zástavnímu věřiteli.

o U pohledávky uzavřením smlouvy.

o Nelze zastavit věc bez souhlasu vlastníka této věci.

• Účinky zástavního práva - jestliže pohledávka zajištěná ZP není včas a řádně splněna, má zástavní věřitel právo požadovat uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy (dražba). Je-li zástava zatížena více zástavními právy pro více pohledávek, uspokojují se pohledávky postupně v pořadí podle doby vzniku ZP.

• Subjekty zástavy – zástavní věřitel, zástavní dlužník.

• Zánik zástavního práva - zánikem zajištěné pohledávky, zánikem zástavy, vzdáním se zástavního práva zástavním věřitelem, uplynutím doby, na kterou bylo zástavní právo zřízeno, složením ceny zástavy dlužníkem nebo zástavcem zástavnímu věřiteli, písemnou dohodou mezi zástavním věřitelem a zástavcem nebo zástavním dlužníkem.

• Zvláštní zástavy:

o Zástavní právo obchodního podílu: Musí být zapsáno do OR, na což může podat návrh zástavní věřitel i zástavce, k návrhu je potřeba přiložit smlouvu o zastavení a souhlas valné hromady.

o Zástavní právo k CP: Ke vzniku je třeba písemná zástavní smlouva a opatření zastavovaného cenného papíru zástavním rubopisem.

o Podzástavní právo: Dojde k němu tehdy, je-li zastavená pohledávka již zajištěna zástavním právem k věci.

• Zadržovací právo

Podstatou je oprávnění držitele zadržet cizí movitou věc, kterou má oprávněně u sebe, a to k zajištění své pohledávky vůči osobě, které by jinak byl povinen tuto věc vydat. Velmi silný zajišťovací prostředek, protože poskytuje věřiteli při soudním výkonu rozhodnutí právo na přednostní uspokojení z výtěžku zadržené věci před ostatními věřiteli, a to dokonce i před věřiteli zástavními.