Celkový stav osobnosti (citové stavy ve vnímání)

• pozměňování poznání:

1. Členění celé vnímané situace (vjemového pole) - pozornost se zaměřuje na jednu činnost, osobu, předmět našeho zájmu (figuru) a ostatní v té chvíli tvoří pozadí

2. Zaměřenost - určitého druhu vede k seskupování předmětů v okolí do větších celků

3. Očekávání - vede ke zkreslování situace, přisuzujeme k jednotlivým lidem své očekávání toho, jak se budou chovat, jakou budou hrát roli

4. Zakotvení - vše, co člověk vnímá, automaticky porovnává s tím, co už zná, se svými vlastními názory a představami o světě

Poznávací styly

• způsoby, jak daná osoba vnímá, myslí, pamatuje si a řeší problémy

• globální – lidé vnímají celkový dojem, více se zapojují do okolí, nechají se vtáhnout mezi ně, nechávají se více ovlivnit, spoluprožívají svět i problémy ostatních

• analytický – jsou zaměřeni na detaily, zřetelně odlišují jednotlivé prvky od pozadí, dovedou o nich přemýšlet odděleně, přemísťovat je, dovedou snáze získat od situace odstup a sebe od ní odlišit

8. Vědomí

• jedna ze základních kvalit života (biologického - známka aktivity člověka, psychologického – sebeuvědomění)

• vědomí zahrnuje:

• Sledování - sebe sama a svého okolí tak, že vjemy, vzpomínky a myšlenky jsou přesně reprezentovány ve vědomí

• Ovládání - sebe sama a svého okolí tak, že jsme schopni zahajovat a ukončovat své jednání a kognitivní aktivity

• předvědomé vzpomínky – vjemy zůstávají na okraji naší pozornosti, jejich důležitost si uvědomíme až po chvíli

• pocit vlastní hodnoty – PVH (sebehodnocení) - zakládáme na porovnávání s ostatními, záleží na naší hodnotové orientaci (pyramida potřeb Maslow), na stupni uspokojení našich potřeb, ve kterých oblastech se budeme porovnávat

Stavy vědomí – biologické hledisko

1. Stav bdělosti - opakem je spánek nebo bezvědomí

2. Pracovní paměť - zpracovává info nutné pro pochopení složitějších úloh (počítání zpaměti, pochopení delší mluvené řeči)

3. Orientovaná pozornost

4. Vědomí, že jsme si něčeho vědomi - lidské sebeuvědomování, „jáství”, vědomí sebe sama

Pojem vědomí podle Balcara:

1. Prožívání - veškerého duševního dění, v jeho úplnosti

2. Uvědomování si prožívaného - znovuprožívání bezprostředně prožitého, vnitřní zobrazování toho co jsme zažili, zpracování informací a ukládání do paměti s možností si zážitky a informace vědomě znovu vybavit

3. Uvědomování si sebe jako prožívajícího - při neobvyklých duševních stavech je porušeno (hypnotický, psychotický stav)

9. Psychická struktura osobnosti

• relativně trvalý, uspořádaný celek rysů osobnosti (dispozic), které určují způsob prožívání, reagování a chování jedince

• mění se během života jen zvolna, umožňuje do značné míry odhadnout chování člověka v běžných situacích

• dispozice, rysy osobnosti jsou obecné, relativně stálé a umožňují v určité míře predikci chování jedince

Rozlišujeme tři složky osobnosti, které můžeme vyjádřit odpověďmi na tři základní otázky:

1. „Co člověk dokáže, co umí?” - výkonové charakteristiky, kapacitní předpoklady (popis vloh, schopností)

2. „Co člověk chce?” - jaká je jeho motivace, jak je silná, co je jejím cílem (o co se člověk snaží, jak moc)

3. „Jaký člověk je?” - popis temperamentu, hodnocení charakteru (profil osobnosti)