Vlohy, schopnosti, dovednosti

Vlohy = vrozené vnitřní dispozice jedince, nepřístupné pozorování

Schopnosti = složité vlastnosti osobnosti, rozvinuté z vloh

Nadání = soubor dobře rozvinutých schopností pro určitou oblast činnosti (nadání pro určitý druh umění, pro matematiku)

Talent = zvlášť rozvinutá schopnost či nadání

Druhy schopností

• podle stupně obecnosti:

1. obecné

2. speciální

• podle typů činností, ve kterých se uplatňují:

1. Smyslové (percepční) - podle základních smyslů (zrakové, sluchové, chuťové, čichové, hmatové a schopnosti udržovat rovnováhu, vnímat polohu těla a končetin a pohyb)

2. Psychomotorické schopnosti - obratnost, přesná orientace v prostoru, odhady rychlostí vlastního pohybu, rozsah pohybů, koordinace se zrakovým vjemem

3. Umělecké schopnosti - smyslové a psychomotorické schopnosti, speciální nadání či talent, pro konkrétní druh umění

4. Rozumové – intelektové schopnosti – inteligence

Inteligence

W. Stern: obecná schopnost psychického přizpůsobení se člověka novým životním podmínkám a úkolům

D. Wechsler: úhrnná globální schopnost individua účelně jednat, rozumně myslet a vypořádat se účinně se svým okolím 

M. Nakonečný: dispozice k myšlení

H. J. Eysenck: komplexní schopnost vyrovnávat se s životními úkoly a problémy, jejíž jádro tvoří kognitivní dispozice, ale uplatňují se v ní i další faktory osobnosti:

• dobrá orientace a dobré myšlení

• ostré vnímání a dobrá paměť

• koncentrované zaměření na daný objekt činnosti s pružným, rychlým a správným myšlením

Složky inteligence:

1. fluidní (tekutá) inteligence - vrozená, závislá na fyziologických funkcích mozku

2. krystalická inteligence – rozvíjí se na základě získávání zkušeností z vlastních činností a teoretickým učením

Dělení:

1. teoretická (schopnost abstraktních operací)

2. praktická (konkrétní operace s objekty)

3. sociální (schopnost moudrého jednání v mezilidských vztazích)

Měření inteligence

• první měření intelektových schopností - v r. 1905 Alfred Binet

• W. Stern - pojem IQ (inteligenční kvocient) = (mentální věk / skutečný věk) * 100

Sociální inteligence

= sociální schopnosti potřebné pro dobré a úspěšné vztahy s druhými lidmi

• sociální vcítění, obratnost v navazování a udržování kontaktů, schopnost rychle a přesně vyhodnocovat zpětnou vazbu v interakci, přesvědčovat druhé lidi, vést rozhovory a taktně je ukončovat

Sternberg rozlišil:

1. školní inteligenci - úspěchy v akademickém vzdělávání

2. inteligenci pro rozpoznávání problémů

3. inteligenci ulice, krys - souvisí s uplatněním v tvrdém boji o každodenní přežití

Emociální inteligence (EQ) - rozlišuje dvě oblasti:

1. schopnost úspěšně zvládat vlastní život

2. schopnost mít dobré a úspěšné vztahy s druhými lidmi

H. Gardner - vzdělávání by mělo rozvíjet dimenze:

• jazykovou - srozumitelné vyjadřování, schopnost vysvětlovat, vyprávět příběhy

• hudební – schopnost vnímat hudbu, zapamatovat si melodie

• matematickou a logickou

• prostorovou - využívanou při orientaci v přírodě

• tělesnou a kinestetickou (v tanci, sportech, manuální šikovnost a obratnost)

• intrapersonální - schopnost rozumět svým pocitům a emocím, umět je vyjádřit, umět být sám sebou

• interpersonální - rozvíjet schopnost sociální percepce, empatie

• přírodní - vztah k přírodě založený na znalostech o ní, respektování přírodních zákonů

Měření EQ

• individuální rozvíjení vlastních schopností v pěti základních oblastech:

1. sebevědomí

2. organizace vlastního života

3. motivování sebe sama

4. empatie

5. angažovanost v kontaktu s druhými lidmi