Strategie zvládnutí stresu

1. Vytvoření priorit - definice toho, co daný jedinec pokládá pro sebe za nejdůležitější

2. Vyhýbání se stresu - předpokládá inventuru opakujících se drobných nepříjemností, umožní hledání způsobů, jak jim předejít

3. Dovednost „vypnout se” - najít způsob, jak přestat být obtěžován stresujícími vlivy (procházka, odpočinek během víkendu, dovolená)

4. Rozšíření interpersonálních vztahů - podpora a porozumění od přátel, odstraňování nevhodných způsobů chování - snížení počtu zbytečných interpersonálních konfliktů

Nevhodné strategie zvládání stresu: alkohol, nikotin, uklidňující léky, návykové látky Obranné mechanismy

1. Rigidita (ztuhlost) - nepružnost myšlení a jednání, ulpívání na starých, byť nefunkčních modelech

2. Represe (vytěsnění z vědomí) - ne naší vůlí, děje se zcela automaticky, aniž bychom si toho byli vědomi

3. Regrese (ústup - z vývojového hlediska krok zpátky) - návrat k infantilním a primitivním řešením těžké situace

4. Inverze (převrácené chování) – nemůžeme se projevit, jak bychom chtěli (nepřátelství), zvolíme opačnou metodu (k nadřízenému)

5. Popírání nepříznivého faktu (zavírání očí, pštrosí strategie)

6. Sebeobviňování - jedinec se obviňuje ze všech neúspěchů

7. Introjekce - promítání starostí druhých lidí do vlastního nitra

8. Racionalizace (intelektualizace) - hledání „intelektuální” určené formy odůvodnění nesmyslných věcí, které se dějí

9. Sublimace (povznášení, dodávání důstojnosti) - snaha povýšit to, co děláme, na kulturně či civilizačně vyšší úroveň

10. Obviňování druhých lidí (externalizace viny) – „hledání obětního beránka” (kořeny šikany i rasové nenávisti)

11. Identifikace (ztotožnění) - ztotožnění se jednoho člověka s druhým

12. Projekce (promítání vlastních zájmů do druhých osob)

14. Začleňování člověka do společnosti

• sociokulturní vztahy - působí přímo – vlivem jednotlivců, sociálních skupin, vztahů mezi členy jednotlivých skupin i skupinami navzájem, ale také nepřímo – působením materiálních i nemateriálních produktů lidské činnosti.

• Začleňování člověka do společnosti nazýváme socializací. Jde o celoživotní proces, při kterém se z člověka stává kulturní bytost schopná fungovat ve složitém systému lidské společnosti.

Pozice, status role

• Sociální role - upravené, tj. Stylizované chování podle očekávání ostatních členů skupiny nebo společnosti, je pro jednotlivé situace, které se vyskytnou, obvyklé.

• Sociální pozice - ve společnosti je místo, které jedinec zaujímá ve struktuře společnosti jako celku. Své místo, svou pozici každý získává podle toho, jak ostatní členové skupiny oceňují jeho přínos pro plnění společného cíle.

• Sociální status - relativní výška sociální pozice, a to jak ve skupině, tak podobně i ve společnosti. Ten bývá velmi často podporován vnějškovými symboly – vědeckými tituly, taláry a jinými slavnostními úbory, prestižním bydlištěm, typem osobního automobilu apod.