- •Předmět psychologie
- •Věda o lidské psychice, jednání a prožívání.
- •Základní teoretické obory psychologie
- •Aplikované psychologické obory
- •Antická psychologie - zrození „psýché”
- •Tvarová psychologie
- •Behaviorální psychologie
- •Antická psychologie
- •Řecká medicína
- •Vědecká psychologie
- •Biologický přístup
- •Hlubinná psychologie
- •Humanistická psychologie
- •3. Nejvýraznějším proudem
- •Širší zaměření různých psychologických teorií na člověka
- •Metody psychologie
- •Pozorování
- •Experiment
- •Rozhovor
- •Dotazníkové metody
- •Psychologické testy
- •Hodnocení produktů činnosti
- •Počátky vývoje dítěte
- •Prenatální období
- •Vývoj osobnosti – zrání či učení?
- •Vnitřní výbava – zrání.
- •Vnější prostředí
- •Diferenciační pojetí vývoje osobnosti
- •Stadiální pojetí vývoje osobnosti
- •Freudovo pojetí psychosexuálního vývoje
- •Obecné zákonitosti psychiky
- •Psychické procesy
- •Psychické stavy
- •Pozornost
- •Celkový stav osobnosti (citové stavy ve vnímání)
- •Poznávací styly
- •Psychická struktura osobnosti
- •Vlohy, schopnosti, dovednosti
- •Druhy schopností
- •Inteligence
- •Měření inteligence
- •Sociální inteligence
- •Tvořivost
- •Produkty tvořivosti
- •Tvůrčí osobnost
- •Vnitřní činitelé tvůrčího zvládání životních úkolů:
- •Bariery tvořivosti:
- •Vlastnosti tvořivosti
- •Tvůrčí proces Fáze tvůrčího procesu podle h. Poincaré
- •I.P.Pavlov
- •C. G. Jung
- •H. J. Eysenck
- •Vztah k lidem kladný – záporný
- •Vytrvalost
- •Kontrola a řízení temperamentových vlastností
- •Sebehodnocení
- •Motivace
- •Cíle a jejich konflikty
- •Postoje
- •Předsudky
- •Stresory
- •Strategie zvládnutí stresu
- •Nevhodné strategie zvládání stresu: alkohol, nikotin, uklidňující léky, návykové látky Obranné mechanismy
- •Začleňování člověka do společnosti
- •Pozice, status role
- •Sociální role - upravené, tj. Stylizované chování podle očekávání ostatních členů skupiny nebo společnosti, je pro jednotlivé situace, které se vyskytnou, obvyklé.
- •Skupinové normy
- •Sociální kognice
- •Teorie komunikace
- •Verbální komunikace, řeč
- •Zvukové prostředky mluveného projevu
- •Neverbální komunikace
- •Zrakový kontakt
- •Haptika
- •Postoje
- •Indikátor našeho zájmu či nezájmu
- •Proxemika
- •Předměty kolem nás
- •Sociální konflikt
- •Konflikt interpersonální
- •Komu pomáháme
- •Sociální afiliace
- •Samota a osamění
- •Skupina a její rozdělení
- •Skupinové klima
- •Komunikace ve skupině
Obecné zákonitosti psychiky
Osobnost
v běžné řeči člověk, který se nějak odlišuje od ostatních, vyniká morálními vlastnostmi, úspěchy v oblasti vědy, kultury
v psychologii označuje určité aspekty psychického (duševního) života každého jedince
abstraktní pojem, představuje totožnost jedince po psychické stránce se sebou samým v různých obdobích a za různých okolností jeho života
konkrétní člověk, osoba, která žije, vnímá, učí se, cítí, myslí, chce a jedná
dělení psychických jevů - podle toho zda vyjadřují:
psychické procesy - děje, proměnlivý průběh psychiky, aktivity, které mají nějaký počátek, průběh a konec
psychické stavy - aktuální duševní stav, v jakém je okamžitém rozpoložení
stálé obecné rysy (vrozené i získané dispozice člověka) - umožňují předpovídání chování v určitých situacích
Psychické procesy
slouží jedinci k poznávání okolního prostředí pomocí smyslového vnímání
jde o děje, vyjadřující duševní průběh změn od počátečního stavu ke konečnému
Poznávací (kognitivní) procesy
Smyslové (vnímání, představy, fantazie)
Rozumové (pojem, soud, úsudek, myšlení, řeč)
Procesy paměti - zapamatování, uchování, vybavování
Procesy motivační - emoce, city, vůle
Psychické stavy
vnitřní podmínkou, připraveností k určitému jednání, k duševním dějům
Stavy pozornosti
Citové stavy - nálady
Pozornost
nejdůležitější duševní stav, ovlivňuje aktuální funkční zdatnost jedince, působí silně na průběh a výsledky jeho činností, uplatňuje se i v poznávání
funkce celkového stavu organismu (oblasti centrálního nervového systému) - stav aktivace, mění se v průběhu dne (biorytmy) i v průběhu delších časových úseků
nejnižší přirozený stupeň aktivace je hluboký spánek
snížené stavy aktivace – přechod spánku a bdění, denní snění, stavy únavy, snížená pozornost
střední aktivace – stav, kdy se cítíme svěží, v pohodě, dobře se soustřeďujeme na každodenní práci
zvýšená aktivace – stav zvýšeného napětí při náročných úkolech pracovních, sportovních, zvýšená pozornost
vysoká aktivace – organismus připraven k maximálnímu výkonu (zrychlení dechu, tepu, zvýšení krevního tlaku), stav afektu
snižování – nedostatkem nové stimulace, stejnotvárností (houpání v kolébce, dlouhá jízda ve tmě po rovných úsecích dálnic)
zvyšování – novými podněty stimulujícími RET (pohyb, osprchování, hudba, kofein v kávě, thein v silném čaji)
Pozornost = psychický stav, který zajišťuje na určitou dobu soustředění člověka na jeden jev nebo jednu činnost
Vlastnosti pozornosti:
Přepojování pozornosti - mezi dvěma činnostmi, pokud je jedna plně automatizovaná a vědomá kontrola činnosti stačí jen při překážkách
Výběrovost pozornosti - všímáme si jen některých objektů, které jsou pro nás důležité, o ostatních ani nevíme
Kolísání pozornosti - během delší činnosti se na některé části soustředíme dobře, ale po chvíli aktivace poklesá
Rozsah pozornosti - je omezený, většina lidí dokáže současně postřehnout 6-7 prvků
bezděčná pozornost - krátkodobá, rychle vzniká i zaniká, pomáhá rychlé orientaci v prostředí (něčeho si všimneme, změna v prostředí upoutá naši pozornost)
záměrná pozornost - je regulována cílem, kterého se snažíme dosáhnout a vůlí jedince (dlouhodobá pracovní činnost, učení, řízení auta)
