Skupinové normy

• upravují pravidla soužití členů společnosti

• Spolu s utvářením neformálních skupin dochází k vytváření skupinových norem, které kontrolují chování členů skupiny

• kontrolují především postoje a chování v rámci skupinových interakcí. Mohou ale ovlivňovat i chování jedince mimo skupinu.

• normy ve skupině vznikají spontánně a jsou pro členy skupiny závazné

Skupinová konformita

• míra přizpůsobení se skupině, především jejím normám

Faktory, které se výrazně podílejí na skupinovém konformismu:

• atraktivita skupiny

• možnost negativních skupinových sankcí vůči nekonformním jedincům

• autorita skupiny v očích jedince

• kredit skupiny, tedy přesvědčení jedince, že skupina jedná správně

Podle míry a způsobu ztotožnění se se skupinou můžeme rozdělit chování jedince na:

1. konformní

1. pravá - jedinec souhlasí se skupinou jak vnitřně, tak navenek.

2. oportunní - jedinec navenek projevuje svůj souhlas se skupinou, vnitřně s ní však nesouhlasí

2. nekonformní

1. kontrakonformní - aktivně odporuje skupině, projevuje se výrazně negativisticky, nepřátelsky, vzdorovitě

2. nezávislý jedinec - samostatně se rozhoduje, zda se shodne se skupinou, nebo jí opustí

15. Sociální kognice

• sociální percepce = vytváření „obrazu toho druhého“

• sociální kognice = zahrnuje nejenom prosté vnímání osob, ale také úsudky o nich včetně vnímání a interpretace sociálních událostí, které tyto osoby vytvářejí

• funkční články kognitivního systému jedince = funkční schémata – umožňují rozpoznávání různých sociálních situací a napomáhají orientaci v nich

Sociální schémata

• druhy schémat:

1. Schémata osob – zařazování druhých lidí, umožňují laicky psychologickou identifikaci osob

2. Schémata sebe sama – obecná informovanost o sobě samém, určuje způsob zpracování informací o sobě

3. Schémata rolí – vyjadřují normy a standardy chování utvářené z hlediska věku, pohlaví, zaměstnání, rasy a skupinové příslušnosti, umožňující předvídavost chování

4. Schémata událostí – znalost typické sekvence událostí ve standardních sociálních situacích, která umožňuje chápat jejich význam a předvídat jejich vývoj

5. procedurální sociální schémata – týkají se spíš formálních pravidel

Sociální percepce

• týká se posuzování druhých osob

• specifické efekty:

1. efekt prvního dojmu – po jistou dobu ovlivňuje další dojmy z téže osoby

2. efekt novosti – úsudek o druhém je determinován pozdější informací, která je o posuzovaném získána

3. haló-efekt – první silný dojem

• laické chyby:

• haló-efekt - první dojem na nás významně působí, pořádají se kurzy jak vytvořit žádoucí první dojem

• implicitní teorie osobnosti“ - rozvíjení určité zjištěné vlastnosti do dalších charakteristik

• stereotyp - soubor charakteristik, o kterých se předpokládá, že vystihují určitou vymezenou skupinu lidí (policista)

• míra přesnosti - je nutné si uvědomit:

• jak objektivní jsem posuzovatel (v jakém jsem vztahu k posuzovanému, jak moje přítomnost nebo posuzování ovlivňuje člověka či situaci)

• posuzovat celek, ne jednotlivé vlastnosti

• posuzovat na základě kontextu, „pozadí“ (daný jev za daných okolností)