Postoje

• vytvářejí se v průběhu života jedince sociálním učením i vlastními zkušenostmi

• představují pohotovost jedinců reagovat na určité podněty stejným způsobem při opakovaných stejných situacích

• získané dispozice, které zahrnují:

1. citové hodnocení

2. pobídky k jednání

Zájmy

• získané motivy, ve kterých je zdůrazněn vztah člověka k určitému předmětu nebo činnosti, které se projevují větším soustředěním na tuto oblast

• tendence získávat nové informace o předmětu zájmu a realizace činnosti spojené s uspokojením nebo nelibostí při jejím přerušení

Předsudky

• vznikají na podkladě nesprávných, nedostatečných nebo lživých informací

• často vzbuzují negativní emoce a nepřátelské jednání vůči skupinám a jednotlivcům, které vlastně ani neznáme

• utváření předsudků o jiných skupinách jedinců podle jednoho znaku (barva pleti, náboženství, barva vlasů, pohlaví, sex orientace, výše platů, počet prodělaných manželství)

13. Stres

• Stres = zátěž, tlak, tíseň, konflikt, úzkost, frustrace

• stresor = činitel působící zátěž

• odpovědí organismu je stresová reakce

• vnitřní stav člověka - odpověď na zátěž, situaci ohrožení nebo stav očekávání ohrožení

• stres je aktivačním činitelem

Rozdělení podle Selyeho:

• eustres - normální, aktivující stres, který nás motivuje k tvořivým změnám aktuálně nevyhovujících vnějších i vnitřních podmínek a po kterém zavládne nová vyváženost, homeostáza

• distres - negativní stres, cítíme přetížení, zoufalství, bezmoc a ztrátu

• na slabé stresy si organismus postupně zvyká

• nadměrný stres způsobuje selhání, psychické nebo fyzické zhroucení - nemoc nebo až smrt

Stresová reakce (GAS)

1. První fáze - „alarmující”, poplachová, pohotovostní

• nastává při náhlém narušení životních podmínek nejrůznějšího druhu

• pokud stresor ustoupí, odezní i stresová reakce - fáze zotavovací

2. Druhá fáze - vyrovnávací, fáze rezistence, odolnosti

• původní poplachová reakce se zklidňuje, organismus si adaptačními mechanismy na stresující faktor zvyká „otužuje se”

3. Třetí fáze - konečná

• stresující činitel působí příliš dlouho, nebo je příliš silný - celkové vyčerpání a selhání adaptačních obranných schopností

• vážné ohrožení organismu, ochoření, končící případně smrtí

Stresory

• vnější i vnitřní podněty, které mají na náš organismus určité požadavky a jimž se musíme přizpůsobovat:

1. Fyzikálně-chemické stresory

2. Úkolové stresory

3. Myšlenkové stresory

4. Sociální stresory

Oblasti našeho života, které nás ovlivňují a jsou námi samými ovlivnitelné:

• Fyzikálně-chemické prostředí, jehož podněty vnímáme svými smysly

• Životospráva (výživa, spánek, pohyb, odpočinek, osobní rytmus života, hospodaření s časem)

• Emoce, způsob prožívání

• Myšlení, způsob řešení problémů, postoj k problémům

• Sociální kontext - komunikace, vztahy s ostatními lidmi, v rodině i jinde

• Naše programy, hodnoty, cíle - hledání smyslu a směřování života, volní jednání

Vnější stresory: běžné životní události a podmínky života, závažné ohrožující situace

1. Neovlivnitelnost - čím více nějakou událost vnímáme jako neovlivnitelnou, tím hůře jí snášíme (pociťujeme bezmoc, zlost)

2. Nepředvídatelnost - možnost připravit se na obtížnou situaci nám pomáhá jí lépe snášet, než situace, kterou nečekáme, a překvapí nás

3. Výzva pro naše schopnosti - události nás tlačí až na hranice našich schopností a představují výzvu, pro náš pohled na sebe samé

4. Vnitřní konflikty - vnitřní situace, které prožíváme jako velmi obtížné

1. Nezávislost proti závislosti

• v době stresu lidé hledají někoho, kdo rozhodne za ně, odmítají přijmout zodpovědnost sám za sebe

• schopnost přijmout zodpovědnost za své rozhodnutí, je známkou zralé dospělosti

2. Intimita proti osamělosti

• touha po hlubokém a blízkém vztahu s druhým člověkem - strach z odmítnutí, ze zklamání

3. Spolupráce proti soutěžení

• potlačujeme naši potřebu být s ostatními, spolupracovat s nimi a vzájemně se podporovat – touha po vítězství

4. Morální zásady proti impulzivním projevům jedince

• konflikt generací nebo i civilizací

• jak svobodně si může jedinec dělat, co ho právě napadne (kontrola impulsů členů skupiny i společnosti)

PTSP - posttraumatická stresová porucha (Katastrofický syndrom)

1. Vtíravé příznaky - pocity opakovaného prožívání traumatické události

2. Únikové příznaky - vyhýbání se všemu, co by mohlo vyprovokovat vzpomínky na trauma

3. Nadměrné vzrušení - postižený je stále jakoby citově i tělesně připraven, že ho postihne další trauma (hyperarousal)

Události, které mohou způsobit vznik PTSP:

1. Přírodní pohromy a katastrofy: požáry, povodně, zřícení letadel, dopravní nehody

2. Fyzické násilí: zneužívání dětí, týrání, teroristické útoky

3. Sexuální násilí: znásilnění dospělé osoby i dítěte

4. Projevy krutosti: úmyslné i náhodné zabití či tělesné poškození (muž zastřelí milence své ženy, voják zabije nepřítele)

5. Přítomnost na místě tragédie

6. Ztráta majetku: loupeže, krádeže

7. Tělesné strádání: po operacích, amputacích

8. Ztráta blízkého člověka: smrt partnera, dítěte, blízkého přítele, oblíbeného zvířete

9. Ztráta blízkých vztahů: náhlé přerušené partnerské vztahy, zánik blízkého přátelství

10. Ohrožení neštěstím nebo katastrofou: pocit ohrožení vlastního nebo blízkých osob

11. Ohrožení ztrátou: těžká onemocnění, únosy blízkých

12. Ztráta postavení: požár domu se ztrátou majetku, bankrot, veřejné ponížení